Článek
Rozmnožování vlků na Šumavě bylo v novodobé historii potvrzeno poprvé v roce 2017. Původní smečka se od té doby výrazně proměnila a v období od začátku května 2022 do konce dubna 2023 čítala tři až pět jedinců.
„Je dost dobře možné, že se tato původně první smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních teritorií, ale může se znovu nastartovat. Prostě vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ míní ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Ze šesti vlčích teritorií v uplynulém roce zaznamenali zoologové rozmnožování v pěti. Odhadovaný počet 36 jedinců je tak o čtvrtinu větší než v roce 2021. Ne všichni vlci se přitom narodili na Šumavě. Zakládající pár jedné ze smeček pochází podle analýzy vzorku DNA z Rakouska a oblasti Novohradských hor.
Vlků v českých lesích přibývá. Máme se bát?
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy po zkoumání více než 260 vzorků trusu vytvořili potravní analýzu šelem. Z ní plyne, že divoká prasata, respektive jelení a srnčí zvěř představují 96 procent potravy.
„Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ doplnil k tomu zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
Vlci zachycení fotopastí
S rozšiřováním vlčích teritorií se proměňují i škody na hospodářských zvířatech. První byly zaznamenány v roce 2017. Rok poté jich farmáři nahlásili 17, v roce 2019 již 41.
„Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali třicet sedm, o rok později dvacet jedna a loni dvaadvacet. Letos zatím evidujeme pět událostí,“ shrnul Oldřich Vojtěch. Ten spolu s Janem Mokrým současně pomáhá s osvětou o vlcích a pokles přičítá snaze chovatelů předcházet útokům.
Nekrmte vlky! apelují krkonošští ochranáři
