Sbohem a šáteček, ukončil Zeman své poslední vánoční poselství

Zeman na počátku svého projevu oznámil, že bude delší, aby mohl „složit účty“. Rozhodl se zhodnotit svých 32 let v politice.

Jako první téma prezident otevřel rusko-ukrajinský konflikt, který považuje za nejvýznamnější událost tohoto roku. Zdůraznil, že byl vždy zastáncem korektních ekonomických vztahů s Ruskem, především kvůli dodávkám surovin. Nynější dění však ohrožuje celosvětovou bezpečnost, a to i tu českou.

„Jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině,“ uvedl.

„Věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ řekl Zeman.

Vyjádřil se také k současné ekonomické krizi a cenám energií, které „rostly již před ruskou agresí, tato agrese k jejich růstu významně přispěla“.

Zkritizoval také Green Deal, který nazývá zeleným fanatismem. „Pokusy zakázat auta se spalovacími motory, omezit nejen uhelné, ale i jaderné elektrárny, i pokusy rozšířit emisní povolenky, které rovněž výrazně zvyšují cenu energie,“ řekl Zeman.

Dalším tématem je inflace. Podle Zemana má několik faktorů, kupříkladu zvyšování úroků centrální bankou. „Proto jsem využil zákonného oprávnění a hovořil jsem s guvernérem národní banky.“ Zeman v této souvislosti uvedl, že vetoval návrh zákona o rozpočtu. Vláda podle něj musí přijmout některé daňové návrhy odborníků.

Svůj projev prezident rozdělil na dvě pomyslné části. V první se věnoval aktuálnímu dění, v té druhé se ohlédl za svou dlouholetou politickou kariérou.

„Za svoje názory jsem byl několikrát vyhozen z práce, poprvé kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a naposledy v září 1989 kvůli kritickému článku v technickém magazínu, který měl velký ohlas, rozmnožoval se a tak alespoň snad trochu rovněž přispěl k listopadové revoluci,“ uvedl.

Zavzpomínal také na politická léta na postech poslance, předsedy vlády i úmysl kandidovat na prezidenta v roce 2003. „V roce 2003 jsem na základě výsledků vnitrostranického referenda kandidoval na prezidenta republiky. V důsledku postojů některých vedoucích představitelů ČSSD jsem nebyl zvolen. Uchýlil jsem se tedy na 10 let do Vysočiny, kde jsem prožil krásná léta. Když byla uzákoněna přímá volba, byl jsem poprvé i podruhé občany zvolen, a chtěl bych za to poděkovat.“

Jako prezident chtěl Zeman hájit české národní zájmy. „Česká republika je malý až střední stát, kde osmdesát procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem. Podnikl jsem celou řadu zahraničních cest za doprovodu podnikatelských delegací. Kromě toho jsem se snažil, aby si Česká republika uchovala svoji suverenitu a nepodlehla jakémukoliv vnějšímu tlaku,“ uvedl Zeman.

Za svou srdeční záležitost označil vztah s Izraelem.

Pondělní vánoční projev je Zemanův poslední. Příští rok v březnu jej v úřadě nahradí nový prezident, vzešlý z přímé volby, která se koná 13. a 14 ledna.

„Po 8. březnu odejdu do starobního důchodu, budu číst zajímavé knihy a tak trochu budu i vzpomínat. Jako každý politik jsem se občas setkával přímo nebo zprostředkovaně i se závistivými a zakomplexovanými nulami, ať už mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky, i jinde. Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu, a naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ uvedl Zeman na závěr.

„Milí moji, je čas se rozloučit. A jak jinak než slovy básníka: A kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ dodal.

Zeman svými tradičními projevy o vánočních svátcích chtěl navázat na prvorepublikovou tradici, kdy měl v tomto období svůj projev prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Loni Zeman ve svém poselství podpořil povinné očkování proti covidu-19 jako nejjednodušší cestu, jak potlačit koronavirovou pandemii. Tehdy čerstvě jmenované Fialově vládě doporučil vedle covidu-19 prioritně řešit rozpočtový schodek, ale také ceny energií.