Článek
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš přijíždí na Hrad, setkává se s prezidentem, ten mu sděluje své výhrady a Babiš zase z Hradu odjíždí. Kolikrát se to může opakovat, než bude mít Česko novou vládu? A komu dojde trpělivost?
„Já samozřejmě ten střet zájmů vyřeším, ale tohle není prodej nějakého rohlíku v krámě,“ řekl Babiš ve čtvrtek ve svém videu na facebooku s tím, že má teď jiné starosti, konkrétně státní rozpočet na příští rok.
Nakonec však částečně ustoupil. „Naši právníci se na to dívají, ale mělo by platit to, že řešení zveřejním těsně před tím, než mě jmenuje předsedou vlády,“ dodal Babiš ve čtvrtek večer po jednání špiček stran rodící se koalice.
Prezident totiž po třech schůzkách došel až k varování, že Babišův střet zájmů může zastavit peníze z Unie pro celé Česko. „Pokud by se oba zablokovali na současných pozicích, byla by z toho zákopová válka,“ poznamenal politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.
Podle něj je prezident dočasně ve výhodnější pozici, ale dlouhodobě by čelil kritice, že neplní svou ústavní roli.
Místo Babiše „lánský zahradník“
Čím déle tato situace potrvá, tím víc může sílit debata o jiných variantách. A to buď o úřednické vládě, nebo o tom, že by se stal premiérem někdo jiný než Babiš.
V této souvislosti se často skloňovalo jméno Karla Havlíčka, který byl dokonce stínovým premiérem hnutí ANO a v současnosti má klíčové postavení ve vyjednávání o budoucí vládě ANO, SPD a Motoristů. Není ale pravděpodobné, že by s tím Babiš souhlasil. Havlíček byl ke svému šéfovi za všech okolností loajální, takže nelze očekávat, že by se to teď změnilo. Navíc by to podle Mlejnka rozštěpilo poslance hnutí ANO a oddělilo by to část „věrnou Babišovi“.
Prezident také může jmenovat do čela kabinetu odborníka nebo úředníka, podobně jako tomu bylo několikrát v minulosti, kdy se pro takového člověka - především v éře prezidenta Miloše Zemana - vžilo ironické označení „lánský zahradník“. Úřednická vláda by ale těžko získala důvěru sněmovny. „Pak se může situace protahovat a prezident bude čelit kritice, že vede zemi do chaosu,“ dodává Mlejnek.
Premiér odjinud
Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity zdůraznil, že v Ústavě se nepíše, že prezident musí jmenovat na premiéra předsedu vítězné strany: „Pokud by hnutí ANO nepředložilo jiného kandidáta na předsedu vlády, mohl by prezident jmenovat šéfem kabinetu představitele menší koaliční strany, například předsedu Motoristů Petra Macinku.“
Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity ale nepředpokládá, že by Petr Pavel kvůli nevyřešenému střetu zájmů přikročil k podobnému kroku: „Prezident není ten, kdo by tvořil autonomně svou vlastní vládu. Osobně si myslím, že by se k takovému kroku neuchýlil.“
Macinka by navíc post nemohl „vzít“ bez Babišova souhlasu. A tak to vypadá, že vlastně nikdo jiný než Babiš premiérskou funkci nechce.
Rekord v čekání na premiérské křeslo drží sociální demokrat Bohuslav Sobotka. Toho bývalý prezident Miloš Zeman do funkce jmenoval až 83 dnů po volbách, 17. ledna 2014. Zpoždění způsobil Zemanův nesouhlas s některými kandidáty na ministry. Trval také na tom, aby ještě před jmenováním vlády prošel ve sněmovně v prvním čtení služební zákon. Poslanci nakonec kvůli tomu tehdy svolali mimořádnou sněmovní schůzi.
