Válek: Zdanění tichého vína je na spadnutí

Poslední dobou se zdá, že je uvnitř vlády větší pnutí. Daří se vám prosazovat vaše kroky, vysvětlovat je voličům? Nemáte obavu, že vás v rámci koalice ODS zastíní?

To určitě nemám. Ani jako první místopředseda, ani jako člen vlády a vicepremiér. Jsem přesvědčený, že se nám daří program úspěšně prosazovat uvnitř koalice i vlády.

Je ale několik oblastí, v nichž se to nedaří. Napadá mě třeba manželství pro všechny a zdanění tichého vína.

Nemyslím si, že máte stoprocentně pravdu. Zdanění tichého vína se zásadně posunuje. Debata skončí konsenzem, který povede ke zdanění tichého vína. Ale tak, aby to nepoškodilo například vinohradníky, kteří dělají krajinotvorbu. Chci podporovat české vinohradníky.

I o dalších otázkách vedeme debatu. Vezměte si, kam jsme ji posunuli třeba u eura. Už to není tak vyhrocené ano–ne, ale kdy a jakou cestou. Stejně jsme posunuli extrémně emocionální debatu u manželství pro všechny, kdy řada kroků, které se týkají například transgenderu, opravdu řešíme. Abychom mohli prosadit euro, musíme mít rozpočtovou odpovědnost. TOP 09 je rozpočtově odpovědná. Řekl bych, že jsem ve vládě skoro stejně tvrdý jako ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), co se týče schodku.

V prosinci jste sliboval, že v průběhu ledna předložíte strategický dokument s přehledem chystaných reforem a změn zákonů. Je únor a dokument zatím není.

Dokument je hotový, má na pět set stran. Je to věc, na které jsme pracovali velmi dlouho. Nyní prochází oponenturou a ladíme termín tiskové konference, kdy ho představíme. Chtěl bych, aby ho ještě předtím viděla opozice. Materiál je teď otevřený debatě. Chtěl bych, aby se z něj stala jakási bílá kniha českého zdravotnictví, která bude konsenzuálně podpořena koaličními i opozičními poslanci. Ať už bude ministrem kdokoliv, aby podle toho mohl posunovat zdravotnictví.

A bude to skutečně reforma? I ministr financí začátkem roku řekl, že se zásadní reformy ve druhé polovině mandátu očekávat nedají a že k tomu není ani vůle voličů.

Přesně takhle to formulováno nebylo. Týkalo se to ekonomických reforem. Máme vládní program, kde je dáno, co je v jednotlivých letech. Například valorizaci plateb za státní pojištěnce jsme měli v plánu až na konci volebního období, ale podařilo se ji schválit už v prvním roce.

Kroky, které připravuji, souvisí se změnami v úhradové vyhlášce nebo dohodovacím řízení. Je to například změna v jednodenní medicíně a centrové péči. Když jsem nastoupil, tak opravdu drahé výkony nebyly hrazeny podle skutečných nákladů. V Německu je formou skutečných nákladů hrazeno čtyřicet procent výkonů. Já byl v situaci, kdy to u nás byla dvě procenta. V polovině mandátu jsme na dvaceti procentech a do voleb chci mít to, co mají Němci a Rakušané.

To bude mít ale dopad spíš na nemocnice, na jejich hospodaření.

Ne. To bude mít zásadní dopad pro pacienta. Tím, že mám výkon hrazen podle skutečných nákladů, tak nemá nemocnice důvod zbytečně šetřit a já mohu trvat na tom, že bude výkon proveden na nejvyšších možných standardech. Pacient má díky tomu jistotu, že bude péče ve všech centrech stejně kvalitní. Centrum zas bude mít jistotu, že mu bude péče opravdu zaplacena.

Masarykův onkologický ústav je dlouhodobým pilířem české onkologie. Co z toho ale mají občané v Karlovarském nebo Ústeckém kraji? Mají jezdit do Brna? To je absurdní. Chci mít dva takové pilíře v Čechách i na Moravě, ale stejně tak aby byla kvalita v každém kraji. Proto musím vybavit nemocnice, zajistit tam kvalitní doktory a garantovat zařízením, že jim budou výkony pojišťovnou zaplaceny stejně jako v Masarykově onkologickém ústavu.

A ten třetí příklad?

Lidé, kteří se blíží seniornímu věku, chtějí mít ve stáří co nejlepší kvalitu života. Náš problém u seniorů je, že velkou část seniorního života stráví v nemocnici, což měníme. Podporujeme sociálně-zdravotní pomezí na straně vzdělávání praktických sester, kompetencí a podpory domácí péče. Intenzivně spolupracujeme s ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzniká pod vedením profesora Ladislava Duška nový Ústav sociálních informací a statistiky (ÚSIS). Budeme schopni říct, kam jdou peníze a na co, pokud má pacient stařeckou demenci, Alzheimera apod.

Chceme posílit domácí péči, aby byl člověk co nejdelší dobu v rodinném kruhu, ale aby měl přitom zajištěnou péči, mohla za ním chodit sestra, sociální pracovnice, byla dostupná odlehčovací služba a posílili jsme následná lůžka, která tito pacienti potřebují. To je také důvod, proč jsme uvolnili ze státního rozpočtu několik miliard na reformu geriatrické péče, kterou v tomto roce spouštíme.

Jak to bude vypadat?

Jak jsem říkal, návrh i nápady mám. Udělal jsem to ale tak, že jsem pozval členy zdravotního výboru - za každou stranu jednoho nebo dva - a předložil jsem jim návrhy a požádal je, ať o tom diskutují, místo toho, abych od zeleného stolu se dvěma poradci rozhodl sám. Já jsme od toho, abych zajistil peníze a nastavil systém. Takže teď čekám na podněty, které zpracujeme během pár týdnů až měsíců. Moje představa je taková, že bychom měli maximálně podpořit následnou péči, domácí péči a ambulantní péči.

Jak by cesta seniorního pacienta s řadou chronických nemocí systémem měla vypadat?

Takový pacient potřebuje péči člověka, který si uvědomuje, že řada jeho obtíží je dána věkem a že je potřeba ve vyšším věku daleko víc zohledňovat kvalitu života a ne vyšetřování pacienta do bezvědomí.

Péči by měly zajistit ambulance v domovech pro seniory nebo zařízeních následné péče, kam se bude tento pacient moci obrátit. Chtěl bych, aby tam byla podpora telemedicíny, možnost konzultace na dálku.

Měla by tam být ale trochu jiná cesta pacienta systémem nemocnic. Pacient by nebyl přijímán do nemocnice na akutní lůžko, kde by strávil dva tři měsíce, každý den mu neodebírali tekutiny a nevyšetřovali ho furt dokola, aby mu na konci řekli: ano, je vám 80 let, záda už vás budou bolet. Mělo by se myslet na to, že ten člověk chce být ve svém prostředí. Součástí toho jsou podpůrné programy pojišťoven, které by právě v jednom z chystaných zákonů měly být včetně osobních účtů pacienta. Tento model funguje velmi dobře v Japonsku, kde jsme ho konzultovali. Dobře to funguje i v Dánsku.

Bude dostatek peněz na zajištění zdravotní péče, nehrozí některým menším pojišťovnám zánik? Celý rozhovor si můžete pustit na videu či v audiopřehrávači v úvodu článku.