V Česku působí desítky sekt. I skrytě

Kutnohorská sekta, proruská sekta AllatRa, ale také třeba Církev svaté Korony. V poslední době se informace o rozličných náboženských společnostech objevovaly v médiích o poznání častěji.

Že by jejich počet byl na vzestupu, je však podle religionistky Jitky Schlicht­sové z Husitské teologické fakulty spíš zdání. Už roky se počet pohybuje v řádu stovek, religionista Zdeněk Vojtíšek počet odhaduje na 150 až 180.

„Situace je posledních deset let stejná. Ročně vznikají a zanikají desítky různých náboženských společenství,“ sdělila Schlichtsová Právu.

Jejich přesný počet je neznámý. Registrace na ministerstvu kultury je totiž spíš dobrovolná. Je k ní potřeba výbor, jenž sepíše dokumentaci o tom, čemu společnost věří, kde se schází atd. Pak musí shromáždit podpisy 300 členů, které následně ministerstvo prověří.

Pokud jsou věrouka a další náležitosti v souladu se zákonem, tak náboženskou společnost zaregistruje. Pokud ne, tak odmítne. Loni takto ministerstvo odmítlo právě Církev svaté Korony, která si registrací chtěla vymoci právo nenosit roušku a nemuset se očkovat.

„Reálně, jestli ministerstvo společenství registruje, nebo ne, k ničemu neopravňuje. Společenství to nepřinese žádné zvláštní výhody, kromě jakési legitimizace, tedy ověření, že věrouka společenství je v souladu se zákony. Může to mít své výhody i nevýhody. Pro někoho se tím společenství může zdát důvěryhodnější, pro někoho naopak ne,“ dodala Schlichtsová.

S tím souhlasí i Vojtíšek: „Máme náboženskou svobodu, registrace toho moc nepřináší.“

Velká část náboženských společností tak zůstává mimo zraky úřadů. Příliš se tím nemění ani pro úřady samotné. Zajímat se totiž musí obvykle jen tehdy, když zjistí, že se páchá protiprávní činnost.

„Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro věci církví a náboženských společností. Nemá však oprávnění provádět kontrolní činnost v církvích a náboženských společnostech,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.

Různá náboženská společenství své členy často získávají na ezoterických setkáních a festivalech, jako jsou například Miluj svůj život, Ezotera, Astrovíkend a další.

Každý rok se jich v Česku odehrává celá řada a podle Schlichtsové se na nich představují desítky osob, které se věnují duchovní činnosti. Neznamená to však, že mají hned oficiálně založené hnutí. Často se totiž schovávají spíš za firmy či s. r. o.

Duchovní společenství lidí například vzniklo okolo Ivy Adamcové, která zve své následovníky na besedy na svůj statek v Mnichově na Lounsku. Za ně návštěvníci platí 490 korun. Stejně jako má i zájemce o „Dovolenou s Ivankou Adamcovou“ nebo o pobyty na statku.

Za tři noci chce 7600 korun na osobu. Vše zastřešuje Centrum statek Slunečnice, s. r. o. Za tisícovku lze koupit vstupenku na semináře duchovního růstu, které zase pořádají manželé Dagmar a Luděk Gomolovi z Karviné. Ti provozují „zasvěcovací školu“.

„Takzvané sekty, nebo odborněji nová náboženská hnutí, vznikají proto, že si lidé myslí, že současný duchovní život je nedostatečný, a chtějí jej inovovat. Obvykle je zakládá někdo, kdo dokáže formulovat nějaké nové myšlenky, a přitom naváže na tradice, které tu jsou stovky let,“ dodává Schlichtsová.

Motivem zakladatele podle ní nebývá finanční zisk. „Je to obvykle někdo, kdo se domnívá, že má nějakou zvláštní moc nebo nadání. Ve společenství probíhá vzájemný proces, který odborně nazýváme charismatizace. Členové náboženského hnutí touží k někomu vzhlížet a zakladatel, pokud má v sobě jistou dávku narcismu, tuto jejich touhu přijme a nechá je, aby k němu vzhlíželi,“ popsala pro Právo Schlichtsová.

„Finanční dary a oběti jsou pak potvrzením charismatu. Motivem nebývá shromáždit peníze. Peníze jsou spíš odznakem hodnoty vůdce,“ dodala.

Podle ní se často k tzv. sektám obracejí lidé, kteří jsou zranitelní a od zavedených náboženství je odrazuje nedůvěra v tradiční instituce.

V létě ovládly média zprávy o guru Richardu Šifferovi z Kutné Hory, jenž se nechal sprovodit ze světa dvěma ženami, které zmanipuloval. Celkem patřilo do jeho sekty asi sto lidí. Šiffer se před nimi prezentoval jako léčitel.