Ukrajina chce Česku předat své zkušenosti s drony. Obrana se do toho nehrne

Iniciativa Drone deal zahrnuje společnou výrobu dronů s využitím ukrajinských technologií, know-how a zkušeností z jejich bojového nasazení, ale také následný výzkum a vývoj protidronových a protivzdušných systémů, společný výcvik a export ukrajinských obranných výrobků.

Na odpověď, jak se k nabídce postaví česká vláda, ale Ukrajinci stále čekají. „Posuzujeme to, uvidíme,“ řekl Respektu bez bližšího upřesnění ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Podle zvláštního zmocněnce Hospodářské komory ČR pro Ukrajinu Tomáše Kopečného má spolupráce přispět k budování schopností zapojených zemí. „Ukrajinci jsou schopni předávat to, co se naučili, což mimochodem předvádějí velmi úspěšně během společných cvičení s NATO,“ popsal pro Novinky.

Kromě vojenských schopností jde i o technologické know-how, které Ukrajina během války získala. Právě to by si mohly zapojené státy přímo „osahat“. Ukrajina jim totiž pro tuto technologii uděluje výjimku. „Platilo a platí, že se nesmí vyvážet žádné zbraně, žádné vojenské technologie z Ukrajiny pryč,“ upozornil Kopečný.

„Během zhruba roku a půl už vybrali prvních, myslím, šest, osm států, kde to umožnili,“ doplnil.

Ukrajina už v rámci iniciativy Drone deal uzavřela spolupráci s deseti zeměmi, naposledy minulý týden s Finskem. Spolupráci vyjednává také se Spojenými státy. Podle americké stanice CBS News je dohoda připravena k podpisu.

Na to, že patřit mezi vybrané země znamená prestiž, poukázal i analytik Jiří Vyčichlo z Asociace pro mezinárodní otázky. „Drone Deal není univerzální program s automatickým členstvím. Jednotlivé dohody se vyjednávají bilaterálně, přizpůsobují se potřebám konkrétní země. Deset uzavřených dohod není totéž co deset výlučných ukrajinských ‚pozvánek‘,“ poukázal pro Novinky.

Jak vysvětlil Kopečný, iniciativa Drone deal jde ruku v ruce s plánem Evropské unie. Ta by ráda přilákala ukrajinské technologické firmy, aby se zapojily do evropských projektů. Výsledkem by mohly být i společné výrobní podniky. Jen na letošní rok Evropská komise vyčlenila několik set milionů euro na společné technologické projekty s ukrajinskými subjekty.

Vyčkávání vlády, zatímco jiné státy spolupráci uzavírají, kritizuje poslanec a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). „Všichni tvrdíme, že bychom měli čerpat zkušenosti, které bezesporu ukrajinská armáda má velmi čerstvé a velmi krvavě vydobyté,“ podotkl pro Novinky.

„Když se postavíme zády k takovým iniciativám, jako je ta dronová či protidronová, tak je to v rozporu s tím, když vláda říká, že chce budovat protivzdušnou obranu. Přitom bychom mohli jako ostatní partneři získávat oficiálně informace a mohli podle toho upravovat naši strategii v této oblasti. Nevím, na co Andrej Babiš čeká, tohle by bylo velmi přínosné,“ upozornil Žáček.

Podle něj Ukrajina o zapojení Česka stojí. Své zkušenosti chce předávat především zemím, které ji podporují, a Česko patřilo mezi první země, které na začátku války začaly Ukrajině pomáhat.

Pokud by se Česko připojilo, mohlo by z toho podle Vyčichla těžit. „Šlo by o oboustranně výhodnou spolupráci, v níž může český průmysl nabídnout výrobní kapacity, komponenty a technologické zázemí, zatímco armáda získá přístup ke zkušenostem ověřeným ve válce vysoké intenzity, které jí objektivně v současné době chybí,“ popsal.

Protivzdušnou obranu státu Zůna označuje za jednu ze tří hlavních priorit, na které chce vynaložit schválený rozpočet pro jeho resort. „Máme zájem na tom, abychom dál tuto schopnost posilovali a nastartovali další projekty,“ řekl ministr.