Článek
O návrhu rozhodovalo plénum. „Legislativní proces sice nelze považovat za bezvadný, ale byl to proces nevybočující z mezí ústavnosti, a to nemůže být důvodem pro zrušení napadených částí novely,“ uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová.
Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc se týká těch, kteří by prací pro cizí zemi nebo organizaci ohrozili nebo poškodili územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky. Hrozí za to až pětileté vězení; ve válečném stavu až trojnásobek.
Návrh na zrušení některých ustanovení se týkal takzvaného Lex Ukrajina VII. Senátoři, za které jednal Michael Canov (SLK), rozporovali legislativní proces přijetí zákona. Právní úpravu označili za nepřípustný přílepek k novele, která se týkala prodlužování ochrany ukrajinských uprchlíků prchajících před ruskou agresí. Podle senátorů nemůže skutková podstata trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc dostát požadavkům určitosti, jasnosti a předvídatelnosti trestněprávní normy.
O zamítavé stanovisko soudu usilovala už předešlá vláda v čele s tehdejším premiérem Petrem Fialou (ODS), která chtěla ponechat úpravu zákona v platnosti. Podobně se vyjádřil i prezident Petr Pavel poté, co letos v lednu zadržela policie člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Dotyčný byl obviněný právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc.
„Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ uvedl Pavel.
Naopak Institut H21 s organizacemi Iuridicum Remedium a Otevřená společnost, které doručily soudu své stanovisko, požadovaly opak. Podle nich nový trestný čin zasahuje do svobody projevu a může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Zavedení trestného činu je z jejich hlediska v rozporu se základními principy demokratického právního státu.
