Článek
O návrhu na zrušení některých ustanovení takzvaného Lex Ukrajina VII rozhodovalo plénum. „Legislativní proces sice nelze považovat za bezvadný, ale byl to proces nevybočující z mezí ústavnosti, a to nemůže být důvodem pro zrušení napadených částí novely,“ uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová.
Senátoři poukazovali také na to, že se právní úprava dostala do zákona jako protiústavní přílepek. Soud se s tím ale neztotožnil. „Dospěli jsme k závěru, kde jsme vycházeli beze zbytku z naší předchozí judikatury k důchodové reformě nebo Lex Babiš, že se o přílepek nejednalo,“ poznamenala soudkyně.
Podle ní soudci při posuzování určitosti dospěli k závěru, že zásadní elementy dostatečně konkretizují aktivitu, která má být trestná. Uvedla například konkrétní smysl směřující k narušení svrchovanosti, bezpečnosti a územní celistvosti státu. Dále to musí být činnost neoprávněná a nelegální.
Zákon ale nelze vztáhnout na svobodu projevu nebo na politický projev. „Trestný čin je dostatečně popsán a dostatečně určitý, aby nebylo možné používat skutkovou podstatu jako žolík nebo bianko šek pro potírání nebo boj s nepříznivými a nevyhovujícími politickými názory a politickými projevy,“ zdůraznila před novináři Dolanská Bányaiová.
Zneužití v politickém boji
Za navrhující senátory se zúčastnil Michael Canov (SLK), který s rozhodnutím nebyl spokojený. „Ústavní soud dnešním nálezem posunul význam nepřípustnosti přílepku. Velice to zbagatelizoval. Řekl, že proces nebyl perfektní, ale nevybočil z ústavních principů. Tím vlastně řekl, že může být přílepkem přijímáno cokoliv,“ řekl médiím Canov.
Má také obavy, že nový zákon může být použitý v politickém boji na kohokoliv. „Holt Ústavní soud je názoru, že to nemůže být použito a zneužito z politických důvodů. Ale podle mě je jen otázkou času, buď dříve nebo později, to použito bude podle mého přesvědčení,“ řekl Canov s tím, že rozhodnutí soudu ale musí respektovat.
Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc se týká těch, kteří by prací pro cizí zemi nebo organizaci ohrozili nebo poškodili územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky. Hrozí za to až pětileté vězení; ve válečném stavu až trojnásobek.
O zamítavé stanovisko soudu usilovala už předešlá vláda v čele s tehdejším premiérem Petrem Fialou (ODS), která chtěla ponechat úpravu zákona v platnosti. Podobně se vyjádřil i prezident Petr Pavel poté, co letos v lednu zadržela policie člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Dotyčný byl obviněný právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc.
„Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ uvedl Pavel.
Naopak Institut H21 s organizacemi Iuridicum Remedium a Otevřená společnost, které doručily soudu své stanovisko, požadovaly opak. Podle nich nový trestný čin zasahuje do svobody projevu a může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Zavedení trestného činu je z jejich hlediska v rozporu se základními principy demokratického právního státu.
