Článek
Problém je v tom, že stát postupoval při výpočtu starobního důchodu pro lidi pracující v minulosti v některém státě Evropské unie do února 2009 jinak než po tomto datu. Nový způsob je pro výpočet penze příznivější. Mnozí to ale nevědí.
Ombudsman chce, aby Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) k tématu uspořádala kampaň, upozornila na problém a lidem, jichž se tato změna týká, vypočítala a přiznala nový důchod a zpětně doplatila vše, co měli dostat.
Stát podle Křečka problém neřeší
Zatím se podle Křečka věc řeší polovičatě. „Nižší důchody mají tito lidé v důsledku chybného postupu ČSSZ při jejich výpočtu. Přijde mi proto logické, aby jim ČSSZ doplatila rozdíl za celou dobu, co pobírají starobní důchod. Nemůžeme takovýmto způsobem obírat české důchodce, protože si zaslouží dostat to, co jim právem náleží,“ sdělil ochránce Novinkám.
O nápravu již požádal ministerstvo práce a sociálních věcí, které ale podle něj „neudělalo vůbec nic“.
Modelovým příkladem je případ seniorky z Lázní Bělohrad v Královéhradeckém kraji, která měla podezření, že dostává nižší důchod, než by měla. Žena s českým občanstvím pracovala po rozdělení Československa v letech 1993 až 1996 na Slovensku. ČSSZ jí přiznala v roce 2007 starobní důchod, tzv. doby práce v zahraničí přitom ale z výpočtu vyloučila. Tento postup správa používala do února 2009. Postupovala podle starého výpočtu, který byl nevýhodný.
Křeček kritizuje to, že se senioři o změně způsobu výpočtu od ČSSZ ani nedozvěděli. Žena tak dlouhá léta přicházela o peníze, na které měla nárok. Teprve když se v roce 2023 ozvala, byl jí důchod vypočten znovu, měsíční penze jí byla mírně navýšena a zpětně jí byla uhrazena za posledních pět let nevyplacená částka 5068 korun. Podle ombudsmana jí ale měl být doplacen rozdíl v důchodu již od roku 2006, což se nestalo. Navíc by tedy seniorka měla dostat ještě dalších více než 11 000 korun.
Tato věc není dořešena. Podle Křečka jde o jasné pochybení ČSSZ.
Lidé nevědí, že si mohou požádat o vyšší penzi
„U každého je tato částka jiná. Nejde ani tak o její výši jako o princip. Je tu skupina lidí, která má podle zákona plné právo na vyšší důchody, ale nedostává je,“ řekla Novinkám Jitka Černá, která v kanceláři ombudsmana vyřizuje stížnosti týkající se „zahraničních“ důchodů.
Ombudsman s ohledem na problém požádal ČSSZ, aby vytvořila informační kampaň, v níž by správa dala vědět důchodcům, kteří mají penzi vypočítanou a přiznanou ještě podle starých podmínek před únorem 2009, že patrně dostávají menší důchod, než by měli. Po tomto datu byly již důchody vypočítávány podle průměrného výdělku občana z jeho příjmů v ČR, což je výhodnější. Ti by si na základě toho ověřili, zda pobírají řádnou penzi, a požádali případně o její zvýšení.
„Když nejsou úředníci sami schopni dohledat tyto důchodce, měli představitelé úřadu zajistit mediální kampaň, jak jsem je žádal. Považuji za naprosto nepochopitelné, že tak neučinili,“ doplnil ombudsman.
