Článek
K nelibosti šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) a některých dalších levicových poslanců dnes zelení opět vyvěsili v oknech svého poslaneckého klubu ústícího na Malostranské náměstí tibetskou vlajku. A to jako výraz podpory tibetskému lidu v jeho boji proti čínské nadvládě.
Poslanci Strany zelených: Martin Bursík, Ondřej Liška, Kateřina Jacques a Přemysl Rabas
Ještě včera usilovali o to, aby byla vlajka vyvěšena na stožáru před Sněmovnou, ovšem ve své snaze zůstali spolu s několika poslanci ODS osamoceni.
Tibetské vlaječky byly ve středu po celé Sněmovně.
Zelení nechali vyrobit malé vlaječky na stojánku, aby si je mohli poslanci za 240 korun koupit a postavili je na své lavice. Pořídila si je necelá dvacítka zákonodárců, soudě alespoň podle toho, kolik lavic vlaječky zdobí. Svůj vztah k Tibetu tímto krokem vyjádřili vedle čtveřice zelených poslanců pouze členové Topolánkovy strany.
Kateřina Jacques (SZ) ve Sněmovně
Ti také většinově hlasovali pro zařazení nového bodu na dnešní program schůze, a to prohlášení k situaci v Tibetu, se kterým přišel bývalý šéf zelených Martin Bursík. Prosadit se ale takový návrh nepodařilo, byť ho podpořil i premiér Jan Fischer.
Martin Bursík umístil vlaječku také na pultík určený k projevům jednotlivých poslanců. Dlouho tam ale nevydržela.
Před jeho zařazením a případně schválením varoval šéf klubu KSČM Pavel Kováčik, podle kterého je čínská strana velmi citlivá na podobné kroky. Prohlášení by prý mohlo zkomplikovat situaci mnohých českých firem, které s Čínou mají obchodní vztahy. „Ten, kdo je zodpovědný, nebude hlasovat pro zařazení tohoto bodu,“ prohlásil Kováčik.
Vyvěšování tibetské vlajky je ve Sněmovně už evergreenem. Před dvěma lety se tím dokonce zabývalo grémium komory a také komise pro práci Sněmovny. Jejich členové se přitom ztotožnili s názorem, že Sněmovna je národní kulturní památkou a zdobit ji by měly pouze vlajky ČR a EU, stejně jako státní vlajky vyvěšované v rámci oficiálních zahraničních návštěv. Ostatní vlajky by měly být vyvěšeny na místech k tomu určených se souhlasem politického grémia.
Ráno byly vlaječky i na stolech místopředsedů Sněmovny (Jan Kasal, Lucie Talmanová)
"Nejsem odpůrce Tibetu či práva na svobodu, ale mou snahou je zachovat vážnost Sněmovny,“ tvrdí Vlček s tím, že vyvěšení vlajky by mohlo vyjadřovat vůli komory jako celku.
Vlček kvůli opakovaným tahanicím s vyvěšováním tibetské vlajky dokonce připravil novelu zákona o jednacím řádu komory, která by za spory definitivně udělala tečku a podobné kroky zcela vyloučila.
Tibetská vlajka zavlála také z okna Valdštejnského paláce - sídla Senátu. Vyvěsil ji šéf senátní komise pro podporu demokracie ve světě Vlastimil Sehnal.
Před budovou ministerstva životního prostředí vyvěsil národní symbol Tibetu šéf resortu Jan Dusík, kterého do úřadu nominovali zelení.
Ministr životního prostředí Jan Dusík vyvěsil tibetskou vlajku před budovou svého úřadu.
Radnic s vlajkou je oproti loňsku o jednu více
Tibetská standarta zavlála také na 364 radnicích v celé České republice. Podle internetového informačního systému o Tibetu je to o jednu více než loni. Stejně jako loni na radnicích některých měst podle zpravodajů naopak vlajka vidět není. Platí to i pro budovy krajských úřadů.
Podle vyjádření některých radních, nemají zastupitelé od občanů mandát vyjadřovat se k mezinárodní politice.
V rámci středeční připomínky povstání pořádá od 18:00 Amnesty International filmovou projekci před čínskou ambasádou v Praze. Promítat se bude dokument vězněného tibetského filmaře.
Akce nazvaná Vlajka pro Tibet se celosvětově koná 10. března, aby připomněla povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při kterém zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů. Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Čeští příznivci Tibetu se k akci poprvé připojili v roce 1996.
