Tesařinu pověsil na hřebík a kočuje se včelími úly

Ta má 550 včelstev nejen ve Skaličce u Hranic na Přerovsku, kde Juráň bydlí, ale také na osmnácti kočovných stanovištích u řeky Bečvy.

„Když mají zemědělci a sadaři zájem, přistavujeme jim úly k opylení jejich plodin,“ řekl Právu včelař.

Podobná praxe u nás zatím není úplně běžná, na rozdíl třeba od Itálie. Zájem o přistavení včel mají podle Juráně hlavně zemědělci, kteří pěstují různé druhy jetele, trávy nebo třeba řepku na osivo.

„Kvalitní opylení rozhoduje v tomto případě výrazně o výnosu ze sklizně. A o její kvalitě,“ dodává včelař.

Kvůli tomu se mu občas ozývají i šlechtitelé osiv a také ovocnáři.

O tom, že bude chovat včely, rozhodla náhoda. „Včelaření mě chytlo asi před dvaceti lety na včelařském zájezdě. Přihlásil jsem se, abych zjistil, co chov včel obnáší,“ svěřil se Právu.

Chov včel bral nejdřív jako koníčka při práci. Včelstev však postupně přibývalo. „Když jich bylo asi dvě stě, vypustil jsem tesařinu, později i práci v lese,“ říká s tím, že roli sehrál také zvyšující se zájem o jeho včelí produkty. „S manželkou jsme tak začali včelařinu asi před deseti lety dělat profesionálně,“ doplnil Juráň.

Med, který již dostal několik ocenění, zůstává hlavním produktem farmy. Vyrábějí ale i kosmetiku, svíčky, figurky a ozdoby z včelího vosku. „Hodně se zabýváme šlechtěním a chovem včelích matek. Zájemcům prodáváme i mladá včelstva,“ doplňuje jejich chovatel.

Včelí produkty se dají koupit v Medovém obchůdku přímo ve Skaličce nebo v obchodech s regionálními potravinami a zdravou výživou. „Dodáváme je v podstatě od Ostravy po Brno,“ říká včelař.

Do práce na farmě se podle něj zapojují i rodinní příslušníci, vypomáhat jezdí i jeden učitel a také student ze Střední školy zemědělské v Přerově. Její žáci sem jezdí na stáže. Zkušenosti, které získal, Juráň předává dál.

„Na farmě pořádáme školení a kurzy pro začínající i pokročilé včelaře. Jezdím přednášet na veterinární fakultu v Brně a na včelařské učiliště v Nasavrkách,“ poznamenal Juráň.

Studentům předává i své zkušenosti s léčením většího počtu včelstev. „Největší problémy dělají včelařům viry, roztoči a bakterie, ale ten, kdo se včelám věnuje, jak má, a nezanedbává zdravotní prevenci, může nemocím předcházet. Když už přijdou, je hlavní problém v tom, že včelu nejde zavřít do karantény a držet ji v ní. Proto vždy zdůrazňuji, že je potřebné, aby prevenci dělali všichni a poctivě,“ tvrdí včelař.

Nemoci včel se podle něj podepisují i na rostoucí ceně včelích produktů. „Včelaře však trápí také rostoucí náklady na zimní krmení, cukr. Roste cena energií, obalového materiálu i rozvozu do obchodů,“ doplnil Juráň.