Tejc: Odvahu kandidovat na šéfa ČSSD mám, ale nechci štěpit stranu

Bylo by pohodlnější čekat v zákulisí, nic nedělat a kritizovat, a až se vše zhroutí, vystoupit na světlo. Tak se chovat nebudu. Sociální demokracii jsem věrný téměř dvacet let a nechci ji vidět na kolenou.

Kdo mě v posledních měsících sledoval, tak nepochybuje, že bych měl dost odvahy i sil svést souboj o předsedu. A za současné situace ho možná i vyhrát. Pokud by se tak stalo, ocitne se nejdříve vláda a následně i strana v krizi. Velmi pravděpodobně by mé vítězství přineslo pád vlády půl roku před volbami. Chci sociální demokracii pomoci, ne ji rozvrátit.

Několikaměsíční spory o to, kdo bude předsedou, by nás stály příliš mnoho. Rozhodl jsem se proto, že dám přednost zodpovědnosti před ambicemi. Domnívám se, že násilné rozdělení funkce předsedy a premiéra (jak to navrhuje jihočeský hejtman Jiří Zimola, s čímž Sobotka nesouhlasí) by pro voliče bylo nesrozumitelné.

Nekandiduji proti někomu, ale pro něco. ČSSD je objektivně v krizi a potřebuje změnu, programovou i personální. Rozhodl jsem se, že tuto změnu sociální demokracii nabídnu.

Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec dostali na minulém sjezdu (březen 2015) téměř absolutní moc a šanci ukázat, co umí. A výsledkem je propad soc. dem. Pokud něco funguje, nemá se to měnit. A opačně to platí také. To, zda zůstane Milan Chovanec ve vedení, rozhodnou delegáti sjezdu.

Současné vedení ČSSD složil minulý sjezd podle přání předsedy. Kompaktnější a loajálnější vedení nikdy žádný předseda soc. dem. neměl. A přesto jsme dostali výprask v senátních volbách a prohráli volby krajské.

Potřebujeme silné vedení a silné osobnosti, ne nekritické obdivovatele předsedy bez vlastního názoru a vize. Mít na některé kroky a názory předsedy jiný názor není charakterovou vadou nebo postižením. Naopak to může vést k oživení naší politiky a schopnosti lépe naslouchat voličům a jejich potřebám.

Považuji za chybu, když kdokoli, nebo dokonce předseda žádá po sjezdu zvolení konkrétních místopředsedů nebo horuje za nezvolení jiných. Je to vyjádřením neúcty a nedůvěry k delegátům. Tak se chovat nechci a současně nehodlám nikomu dávat polibek smrti tím, že bych jej nyní jmenoval. Ať se každý delegát rozhoduje podle svých zkušeností s jednotlivými kandidáty a jejich prací.

Budu-li zvolen, dokážu spolupracovat se všemi. Nepovažoval bych za správné ze sta procent obměnit nejužší vedení.

Mít jiné názory nutně neznamená být opozicí. Nespokojenost s řadou kroků a prohlášení určitě existuje. Ale lepší než podporovat nespokojenost je navrhnout vlastní řešení a přesvědčit o nich většinu a třeba i předsedu. O to se snažím a částečně se mi to daří.

Po prohraných volbách hovořil předseda o nutnosti zakotvit u břehu liberálních voličů a programově hledat u pirátů. Dnes po mé kritice otáčí stranu doleva. Přede dvěma lety velmi brutálně ve vnitrostranickém referendu odmítl můj návrh na zavedení progresivní daně pro finanční a telekomunikační sektor, dnes to sám navrhuje. Zaznamenal jsem, že pan předseda přebírá mé nápady a návrhy i z jiných oblastí, třeba sociální.

Především nesmíme z voličů, kteří mají obavy o bezpečí svých dětí a nechtějí zde muslimská ghetta, dělat nevzdělané a nesolidární xenofoby a myslet si, že si je koupíme třemi sty korunami k důchodu nebo zvýšením platu. Takto svět už dávno nefunguje. Nejen v USA už to vědí.

Lidé chtějí sociální demokracii, která jim bude rozumět, a oni budou rozumět jí. Chtějí, aby jim naslouchala, a ne je poučovala o tom, co si mají myslet o migrantech nebo Babišovi. Chtějí společně s námi vytvářet spravedlivější svět v každodenním životě. Měli bychom se přestat zabývat podružnostmi, jako jsou povinná mateřská pro muže, adopce homosexuálními páry nebo zákaz kouření v zoo.

Daleko důležitější je například zajistit, aby kvalita u nás prodávaných potravin byla alespoň stejná jako u našich západních sousedů.

V posledních měsících jsem představil řadu myšlenek, jak náš program oživit. Patří mezi ně snížení trestní zodpovědnosti mladistvých za násilné činy nebo zpřísnění azylového zákona. Musíme posílit solidaritu se zodpovědnými, a ne s těmi, kteří umějí jen brát. Měli bychom tlačit na snížení rozdílu mezi průměrnou mzdou a důchodem, po čtyřiceti letech práce by naši rodiče a prarodiče neměli živořit.

Z výnosu vyššího zdanění monopolních firem bychom měli umožnit výrazné daňové odpisy firmám, které zde vytvoří kvalifikovaná a nadprůměrně honorovaná pracovní místa. Ve spolupráci s obcemi bychom měli nabídnout mladým lidem s dětmi bezúročné půjčky a pomoc s infrastrukturou při výstavbě vlastního bydlení.

Nechci svádět závod o počet nominací. Rozhodne až tajné hlasování na sjezdu. Navštívit krajské konference je však nepsanou povinností a především slušností ke členům sociální demokracie. Využiji tuto příležitost k představení své vize.