Hlavní obsah

Také zvířecí parťáci bezdomovců potřebují pomoc

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lidé bez domova tráví čas na ulici často se svými zvířecími parťáky. Když s nimi ale potřebují k veterináři, nemají na ošetření peníze. To byl případ i paní Marcely z Ostravska, která žije na ulici se svým psem, ročním štěnětem Míšou. Ten se nedávno chytil do ocelového očka a poranil si zadní nohy. Jedna návštěva u veterináře ale nestačila, do pomoci se tudíž zapojila Armáda spásy.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

Marcela je klientkou terénního programu sociální služby Armády spásy Adelante pro muže a ženy bez domova v Ostravě.

„Paní Marcela na nic nečekala a vyhledala veterinární ošetření, které sama uhradila. Jelikož je jejím příjmem dávka pomoci v hmotné nouzi a sama moc financí nemá, obrátila se na nás s prosbou o pomoc při záchraně zadních končetin pejska. Nestačila totiž jedna návštěva a ošetření, ale poranění vyžadovala pravidelné převazy a medikaci,“ popsala vedoucí přímé práce v sociálních službách Adelante Lucie Návratová.

Léčbu Míši uhradila Armáda spásy z projektu Člověk bez domova a jeho pes, na který může přispívat široká veřejnost. Z něj se zvířatům na ulici platí strava, dočasné ubytování nebo i veterinární pomoc.

Bezdomovec o parťačku nepřišel, lidé se složili

Domácí

Míša díky tomu mohl pravidelně třikrát, později dvakrát týdně docházet na kontroly. Když byl z nejhoršího venku, směla se o něj paní Marcela starat sama. Léčba trvala šest týdnů, Míšovi se nyní daří dobře.

„Znovu se potvrdilo, že lidem bez domova nejsou jejich psí kamarádi lhostejní a vynaloží veškeré úsilí, aby o svého mazlíčka nepřišli. Jsme rádi, že i díky dárcům můžeme být i v těchto případech nápomocní,“ řekla Návratová.

Kočičí smečka bydlí ve stanu

Lidé na ulici se nestarají jen o psy. Například paní Zdena pobývá ve stanu v jednom z pražských lesíků se svým partnerem a velkou kočičí rodinou. Pracovníci terénního týmu, kteří za ní už čtyři roky pravidelně docházejí, jí přezdívají kočičí máma.

Podle terénní pracovnice Nikol Novákové se paní Zdena o své kočky stará znamenitě. Není to ale jen tak. Nejprve se ujala několika opuštěných koček a koťat. Postupem času jí další bezdomovci nosili opuštěná koťata, která se začala mezi sebou množit, až paní Zdena zjistila, že se jí situace vymkla kontrole. Její rodina se rozrostla na dvacet koček.

„Po několika urgencích z naší strany paní kontaktovala organizaci Feliti a zapojila se do jejich kastračního programu. Feliti se také podařilo zajistit pro kočky paní Zdeny izolační domečky na zimní období. Kočky se tak již nemusí v mrazech tísnit ve stanu s paní a jejím přítelem,“ vylíčila Nováková.

Zdena by si přála najít si malý domek, kam by se s celou smečkou a přítelem mohla přestěhovat. Zatím však její cíle zůstávají při zemi.

„Když jsme se paní Zdeny před Vánoci ptali na to, co by si přála pod stromeček, odpověděla, že by nejraději dostala velké balení konzerv pro kočky. Díky finančním darům z projektu Člověk bez domova a jeho pes se toto přání podařilo splnit,“ dodala Nováková.

Kočky Zdenu motivovaly, podle svých slov v nich našla nový smysl života. I díky tomu si našla práci. Nejdříve to byla brigádnická pozice pomocné síly v kuchyni. Nyní už pracuje na hlavní pracovní poměr jako uklízečka. Díky tomu už zvládne ufinancovat potřebné náklady na svou kočičí smečku sama.

Z bezdomovkyně pradlenou. Pomohla neziskovka

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám