Hlavní obsah

Sucho sužuje třetinu Česka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Klesající hladiny řek a jezer, ohrožená úroda, úbytek pitné vody. Takový je stav vody v Česku. Suchem je v současnosti ohroženo 34 procent jeho území, čemuž odpovídá přes 30 procent zemědělských ztrát. Stojí za tím i povážlivý a dlouhodobý úbytek podzemních vod, upozornil projekt Česko v datech.

Foto: Tomáš Volf, Právo

Hladina na Lipně letos byla minimálně o metr níže než loni

Článek

„Zásoby spodních vod jsou navíc omezené, třebaže se jedná o součást přirozeného koloběhu. Jejich obnova v případě znečištění nebo úplného vyčerpání může trvat celá desetiletí,“ varovala analytička Česka v datech Alexandra Cholevová.

Projekt zanalyzoval údaje Českého hydrometeorologického ústavu a konstatoval, že během jedenácti let, mezi dubnem 2011 a dubnem 2022, klesl průměrný stav podzemních vod měřený takzvanou hodnotou VAL o 127 procent.

Tento ukazatel popisuje průměrnou měsíční hladinu u vybraných vrtů, odečítá se od něj průměrná hodnota za roky 1991 až 2020.

Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí, tvrdí vědci

Zahraniční

Hlavním důvodem poklesu je především zvýšený výpar vody v důsledku rostoucích teplot. Srážek sice v uvedeném období napršelo jen o pět procent méně, než jaký je dlouhodobý průměr, ale potíž byla především v jejich rozložení. Většina vody totiž napršela během přívalových dešťů, takže následně odtekla po povrchu a do podloží se nedostala.

Situace s vypařováním vody se zřejmě v dohledné době nezlepší, takže se bude dál zintenzivňovat úbytek vody z povodí a půdy. A nezachrání to ani větší deště.

„Jedná se především o očekávanou změnu jejich charakteru, kdy velká část spadne během několika extrémních událostí, a období bez deště mezi nimi se naopak prodlužují,“ vysvětlil profesor Martin Hanel z České zemědělské univerzity.

To potvrdila i hydrometeoroložka Anna Lamačová, která také upozornila na některé modely, podle nichž se dá v budoucnu očekávat větší množství srážek.

„Záleželo by na jejich rozložení v průběhu roku. Vyšší srážkové úhrny v létě by se pozitivně prakticky neprojevily, protože v průběhu vegetační sezony se podzemní vody doplňují jen minimálně,“ podotkla.

Mokřady a bariéry

V boji se suchem je možné hledat několik cest. Na řadě míst, například na Bruntálsku nebo na Vysočině, začali využívat při zadržování vody v krajině bobry a jejich hráze. Mokřady, které díky nim vznikly, ji pomáhají i čistit.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Biologické centrum Akademie věd ČR sestavily národní standard péče o půdu.

„Jedná se o soubor pravidel, jehož dodržováním lze přímo podpořit zadržování vody v krajině. Pomoci může rozdělování polí na svazích bariérami, v podobě mezí nebo zasakovacích pásů, jež zpomalí stékající vodu a podpoří vsakování,“ poznamenal výzkumník centra Vojtěch Kotecký.

Kolik loni napršelo
KrajÚhrn srážek
Liberecký754 mm
Jihočeský740 mm
Královéhradecký679 mm
Plzeňský669 mm
Karlovarský624 mm
Pardubický623 mm
Vysočina620 mm
Praha618 mm
Středočeský618 mm
Olomoucký614 mm
Moravskoslezský612 mm
Zlínský612 mm
Ústecký524 mm
Jihomoravský478 mm
Zdroj: Česko v datech

Hladina Amazonky klesla na stoleté minimum. Lidé jsou odříznuti od dodávek vody a potravin

Svět

Reklama

Výběr článků

Načítám