Článek
„Na povodí Vltavy panuje výrazné hydrologické sucho, ale není to situace nějak kritická nebo úplně mimořádná. To jsme už zažili víckrát v minulosti. Tento pokles není až tak úplně dramatický. Jedná se o pokles tří metrů vodního sloupce,“ vysvětlil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
V letním období je u Orlíku obvyklá hladina přibližně ve výšce 345 metrů nad mořem. V současnosti je zhruba 343 metru n. m. Loni byla hladina nádrže v tomto období ve výšce 347,6 metru n. m.
Roldán upozornil na to, že v místech, kde břehy klesají pozvolně, se může zdát, že úbytek vody je mnohem větší. „Například když hladina klesne o půl metru, reálně obnaží v některých místech až pět metrů břehu, záleží na jeho sklonu,“ popsal.
Sucho na Orlíku
„Obnažený je jez u Doubravy. Přibližně v těch místech se také objevil jeden bunkr z doby před druhou světovou válkou. Kolem Podolska jsou vidět základy některých hospodářských budov,“ vyjmenoval mluvčí.
Odhalené objekty, které běžně bývají zcela či z části pod vodou, lákají pozornost veřejnosti. Na zmiňovaný bunkr 139/28/A-180 Z se lidé nebojí vylézat a pořizovat si na něm fotky.
Rušno bylo o tomto víkendu i na ruinách Nového mlýna u Doubravy, lezli na ně dospělí i s dětmi či rybáři. Mlýn byl založený v 15. století a později přestavěný na elektrárnu. Zanikl z důvodu stavby přehrady.
Nedaleko Podolského mostu je k vidění menší jednoobloukový kamenný můstek z 19. století. Zůstal zde spolu se silnicí vedoucí k původnímu Podolskému řetězovému mostu, vedle něhož byl postavený současný železobetonový.
Zbytky staré silnice vedoucí k původnímu mostu z opačného břehu, které se při nízké hladině též někdy odkrývají, však v současnosti vidět nejsou.
Zbytky mlýna a jez
Odhalený kamenný most a stará cesta
Problém pro lodní provoz
Pokud hladina v orlické přehradě klesne pod 345,6 metru nad mořem, Státní plavební správa opatřením obecné povahy omezí lodní provoz na Vltavě, platí to v úseku Podolsko až k plavební komoře Kořensko. Tento úsek využívají především rekreační lodě, čluny a hausboty, na nichž se lidé plaví třeba až do Prahy.
Hladina jihočeské lipenské nádrže také klesá, ale méně výrazně. Od začátku plavební sezony to je o 60 až 70 centimetrů. „Odtok je přes 6,78 metru krychlových za vteřinu, přítok 3,7 metru krychlových za vteřinu, množství srážek deset až 15 milimetrů za 40 hodin, takže celkovou situaci nějak výrazným způsobem nezlepšilo,“ řekl Roldán.
Řopík je teď lidem plně přístupný.
Vodohospodáři v Povodí Vltavy regulují vodu v řece pomocí vltavské kaskády tak, aby vodní nádrží Vrané nad Vltavou, která je poslední před Prahou, mohlo odtékat 40 metrů krychlových vody za vteřinu. Označují to za minimální zůstatkový odtok.
Opatření má několik funkcí, a to udržování vodních a dalších ekosystémů, které jsou vázané na vodu, pro odběr povrchové vody pro průmysl, pro závlahy, ale i funkci hygienickou, kdy ředí vodu, kterou do koryt vypouštějí čistírny odpadních vod, dodal Roldán.
