Článek
Útočník začal střílet do davu lidí, druhý následně odpálil výbušninu na svém těle. Scénář, na který se v úterý večer připravovaly složky integrovaného záchranného systému v areálu Pražského hradu. Do největší bezpečnostní akce v historii Hradu se zapojilo kolem 300 pracovníků záchranných složek, kteří zachraňovali přibližně stejné množství lidí.
Cvičení se zúčastnily všechny klíčové složky integrovaného záchranného systému – policie, hasiči, zdravotnická záchranná služba, ale také Hradní stráž, Vojenská policie, bezpečnostní odbor Kanceláře prezidenta republiky a Český červený kříž.
„Je to vůbec poprvé, co na Pražském hradě dochází k takovému typu cvičení. Unikátní je ale také v rozsahu,“ řekl kancléř prezidenta republiky Milan Vašina.
Vašina zdůraznil, že pro Pražský hrad je bezpečnost klíčová už jen proto, že areálem ročně projde přes 8 milionů návštěvníků.
Reakce Útvaru pro ochranu prezidenta a Hradní stráže na útočníka. Následně se do cvičení zapojovaly další složky IZS, stejně jako kdyby k reálné situaci mělo opravdu dojít.
„My jsme se rozhodli po dvou letech, kdy je pan prezident ve výkonu své funkce, přenastavit veškerá bezpečnostní pravidla na Pražském hradě včetně zavádění nových technologií. Dnešním cvičením jsme vyzkoušeli naše postupy a koordinaci,“ dodal prezidentský kancléř.
Prezident Pavel po nástupu do funkce zrušil trvalé bezpečnostní rámy a plošné kontroly při vstupu do areálu. Nahradily je náhodné prohlídky a ponechání jednoho rámového detektoru u každého vstupu.
Koordinace akce, do níž se zapojilo na 300 figurantů, byla podle policejního prezidenta Martina Vondráška mimořádně náročná.
„Prostředí Pražského hradu je specifické. Zahrnuje veřejně přístupná místa i vysoce chráněné prostory, což vyžaduje zvláštní přístup k ochraně,“ uvedl Vondrášek.
Záchranné složky procvičovaly několik scénářů – útok střelce před vchodem do katedrály sv. Víta, krátce na to sebevražedný útok s použitím výbušniny na III. nádvoří v době, kdy se v areálu koná jednání chráněných osob.
Na místě zasahovaly tři stovky lidí.
„Šlo o celkem tři chráněné osoby. Jedna v péči Útvaru pro ochranu prezidenta ČR, druhá v péči Ochranné služby Police České republiky a třetí v péči Vojenské policie,“ upřesnil policejní prezident.
„10 mrtvých, 55 zraněných“
Dalším scénářem pak bylo procvičit bezpečnostní postupy personálu Kanceláře prezidenta republiky. Fiktivní bilance po útoku byla 10 mrtvých osob a dalších 55 zraněných.
„O těchto 55 zraněných se musely postarat složky integrovaného záchranného systému a dotáhnout cvičení až do konce ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol,“ upřesnil Vondrášek.
Prezident Petr Pavel cvičení osobně podpořil i sledoval. „Jakmile jsem se dozvěděl o záměru uspořádat takovéto cvičení, okamžitě jsem souhlasil. Dnes jsme viděli, že podobné situace se bohužel dějí po celém světě, a víme, že i u nás,“ uvedl.
Odvoz „zraněných“ probíhal do nemocnice v Motole, která si vyzkoušela příjem většího množství pacientů.
Dodal, že klíčové je, aby lidé věděli, jak v krizové situaci reagovat: „Nepřeji si, aby k něčemu takovému kdy došlo, ale kdo je připraven, není překvapen.“
Podle prezidenta by podobná cvičení měla probíhat i na dalších místech označovaných jako tzv. měkké cíle – například v nákupních centrech, školách, nemocnicích nebo kulturních a sportovních areálech.
V posledních letech došlo v Česku k několika tragickým ozbrojeným útokům. Nejtragičtější událostí byl střelecký útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023, při němž zemřelo 14 lidí a více než dvacet dalších bylo zraněno. Letos v únoru zase šestnáctiletý chlapec nožem zabil dvě prodavačky v Hradci Králové.
Loni policie cvičila proti aktivnímu útočníkovi celkem 142 krát po celé zemi. S podobnými nácviky začala v roce 2015 po brutálním útoku v Uherském Brodu, kde muž zastřelil osm lidí a poté spáchal sebevraždu.
