Staví se most i pro medvědy, aby neskončili jako los Emil. Podle přírodovědců je ekoduktů málo

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. „Česko leží na migrační trase losů z Polska směrem na jih, ale velká zvířata u nás narážejí na stále větší počet bariér,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce, který by spojoval severovýchod republiky s jejím jihozápadním okrajem. Zjednodušeně Beskydy se Šumavou,“ doplnil Dostál.

Výstavba silnic, dálnic nebo železničních koridorů vytváří pro migrující zvěř jen těžko překonatelné překážky. V lepším případě se zastaví o plot, ovšem nemůže putovat dál. V horším případě hrozí srážka s autem s fatálními následky jak pro zvíře, tak i pro posádku vozu.

Stavbaři sice někde vybudují přechody, ale není jich dostatek. „Takzvaných ekoduktů je zatím málo a často chybí na potřebných místech. Klíčové je, aby jich vzniklo dost na budované dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce. Další přechody pro zvěř by byly potřebné také na dálnici D1,“ domnívá se Dalibor Dostál, který stojí za zřízením přírodních rezervací pro divoké koně, zubry a pratury poblíž středočeských Milovic.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uvádí, že se na biokoridorech domlouvá s ministerstvem životního prostředí. „Necháváme si poradit od ministerstva a například myslivců. Ekodukty zase nemohou být úplně všude a měly by smysluplně navazovat na migrační trasy,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl, podle něhož je v republice kolem pětadvaceti takových ekoduktů.

Nemusí to být jen mosty přes dálnice, někdy jsou to menší propustky pro žáby či plazy, někdy se naopak dálnice zvedne, aby se nenarušila vzácná lokalita. „To je případ estakády u Hořic mezi Hradcem Králové a Jičínem kvůli zachování mokřadu,“ upřesnil Rýdl. Náklady na ekodukty se podle Rýdla obvykle pohybují mezi 20 až 80 miliony korun. Na hotových stavbách se pak instalují fotopasti, aby bylo patrné, jaká zvířata tudy migrují.

Teď například silničáři připravují stavbu ekoduktu na hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou u Jablunkova. Kvůli výskytu medvědů v oblasti Beskyd dostal název medvědochod, ale podle fotopastí se tu vyskytují i vlci či rysové, jimž by se tady měla umožnit bezpečná migrace přes frekventovanou silnici. Zvláštností tohoto zatravněného a keři osázeného mostu má být písečný pás uprostřed, v němž bude možné pozorovat stopy zvěře. Ředitelství silnic a dálnic odhaduje cenu stavby na 155 milionů korun, hotovo má být příští rok.

Spolupráci na přípravě průchodů pro zvířata od medvědů přes lišky až po žáby a hmyz potvrdilo ministerstvo životního prostředí. „V posledních pěti letech bylo v ČR uvedeno do provozu deset ekoduktů, z toho čtyři na modernizované D1,“ zmínila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Dva ekodukty jsou naplánované přes zmíněnou dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce a souběžnou silnici I/35 u obce Gajer. Migrační most se má stavět i poblíž obce Strakov poblíž Litomyšle.

Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže podle přírodovědců jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní především pro českou přírodu. „Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná. Bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout, jak se to v minulých letech stalo například s malou populací losů v Polabí,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Losa Emila poprvé pozorovali lidé na okraji Ostravy a u nedaleké obce Ludgeřovice letos 2. června. Strážníci ostravské městské policie ho pak znovu viděli 19. června, jak se brodí řekou Opavou. Postupně migroval na jih, přešel na Slovensko a později do Rakouska. V pondělí 22. září byl v severním Rakousku uspán a převezen k hranicím s Českou republikou, kde byl vypuštěn do volné přírody poblíž Národního parku Šumava, kde žije populace losů. Zvíře je vybavené ušní známkou s GPS vysílačem, takže jeho pohyb bude monitorován.