Stát vyhrává restituční soudy s církvemi

„Byl to pro nás šok, protože v 90. letech benediktini jasně deklarovali, že o zámek Sloupno nemají zájem,“ řekl Právu starosta Sloupna Karel Půš. Dodal, že jeho předchůdce před 23 lety jednal s tehdejším opatem Janem Anastázem Opaskem. O dohodě není záznam, ale podle Půše o jejich jednáních svědčí korespondence.

„Po historické i právní stránce jejich nárok sedí, ale po morální stránce už moc ne,“ dodal starosta. S tím ale benediktini nesouhlasí.

„Tvrzení, že pan arciopat v roce 1994 odsouhlasil převod zámku Sloupno na obec, není pravdivé. I proto chce arciopatství svůj zámek ve Sloupně zpět,“ sdělila Právu advokátka benediktinů Alena Štumpfová. Půš je právník, se situací se nesmířil a začal se s řádem soudit. U okresního soudu uspěl, ale u krajského v Hradci Králové nikoli a už to vypadalo, že zámek se vrátí benediktinům. Ale letos v lednu mu krajský soud dal za pravdu.

„Významným zvratem ve sporu byl rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2018, který potvrdil, že i přes formálně nesprávnou privatizaci zámku do majetku obce v roce 1996 je třeba respektovat následnou dobrou víru obce o oprávněném vlastnictví zámku,“ řekla Právu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcích majetkových (ÚZSVM) Michaela Tesařová.

Úřad Sloupnu i dalším obcím ve sporech s církvemi pomáhá. Tesařová dodala, že podobně v roce 2016 se Nejvyšší soud zastal Královéhradeckého kraje, když rozhodl, že bývalý kapucínský klášter v Opočně nemůže být předmětem církevních restitucí.

Podobných sporů jsou asi dva tisíce a skoro polovina je už ukončena, ve velké většině ve prospěch státu. Přesto je ve hře okolo 40 tisíc hektarů nemovitostí. Jenom právníci ÚZSVM museli a musí řešit 1365 sporů s církvemi. Z toho jich 504 skončilo vítězstvím státu, ve 120 případech byly úspěšné církve a náboženské společnosti.

Nejčastěji církevní právníci vyhrávají pře o určení vlastnictví, kdy Státní pozemkový úřad (SPÚ) nerespektoval tzv. blokační paragraf v zákoně o půdě a původně církevní majetek zprivatizoval do soukromých nebo obecních rukou.

To byl případ i zámku ve Sloupnu, ale soud nakonec přihlédl k dobré víře nových vlastníků a také k tomu, že byl zámek přes deset let obecní, a byl tedy vydržen.

Nejvíc žalob podala největší církev, katolická. Z 1365 sporů, které řeší ÚZSVM, jich katolické subjekty vyvolaly 1304.

Podle biskupského sekretáře Stanislava Přibyla není fér, když politici z nich dělají nenasyty jen proto, že se soudí. „Obecně se lidé v Česku soudí hodně a často, ale když my chceme spornou věc vyjasnit u soudu, tak jsme skoro zločinci,“ řekl Právu.

Církev v roce 2016 vyšla vstříc politickému tlaku a některé žaloby např. na kraje stáhla. Jindy pře vzdala, když viděla, že nemá šanci. Např. olomoucké arcibiskupství chtělo získat zpět dva pivovary v Kroměříži a ve Vyškově.

„Ale na základě prohrané pře o kroměřížský pivovar jsme stáhli žalobu ve Vyškově, protože šlo o podobný případ,“ řekl Právu mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Dodal, že řadu sporů naopak vyhráli a několik se jim podařilo vyřešit smírem.

Podle statistik, které si vede ÚZSVM, jsou u soudů úspěšnější farnosti a diecéze. Naopak řády a kongregace, které podaly stovky žalob, většinou odcházejí od soudů s prázdnou.

Příkladem mohou být rytíři německého řádu, kteří chtěli po státu 13 tisíc hektarů lesa, hrady Bouzov a Sovinec, zámek a desítky domů v Bruntále. Spor o Bouzov prohráli a podle ÚZSVM, s kterým řád vede 28 sporů, jich rytíři už 11 prohráli a jeden stáhli. Rekordmanem v podávání žalob je patnáctičlenný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který patří mezi nejbohatší v Česku s odhadovaným majetkem přes 20 miliard korun.

Podle statistik podali 138 žalob o další miliardové majetky. Z toho zatím vyhráli tři soudy. Od 46 soudů, hlavně o určení vlastnictví lukrativních pozemků a domů v Praze, odešli poraženi.

S církvemi se soudí i SPÚ a Lesy ČR. Podle mluvčí pozemkového úřadu Lenky Růžkové bylo proti SPÚ vedeno celkem 1226 soudních sporů, z toho 841 sporů úřad předal ÚZSVM. Nedořešených je ještě 634 sporů.

„Obecně lze shrnout, že v 80 procentech sporů je SPÚ úspěšný,“ řekla Právu mluvčí. Dodala, že vydávání pozemků je skoro u konce, protože už řeší jen 300 pozemků o výměře 190 hektarů. Nedořešených je ale stále 1800 pozemků o výměře 8300 hektarů, u nichž bylo řízení z různých důvodů přerušeno, např. kvůli tomu, že není vyřešen geometrický plán pro oddělení pozemků. SPÚ vydal církvím přes 37 tisíc hektarů polí a luk.

Lesy ČR vrátily církvím 134 tisíc hektarů a blokují kvůli sporům pro církev ještě 30 tisíc hektarů lesů.

Podle mluvčí státního podniku Evy Jouklové evidují celkem 431 soudních sporů, z toho 126 žalob podaly samy Lesy ČR a 305 žalob církve. Přes polovinu (229) pří už je ukončeno. Ve 47 případech vyhrály Lesy ČR, ve 105 kauzách církve, 77 žalob vzaly církevní subjekty zpět a v sedmi případech došlo ke smíru.

Zemědělskou půdu řády, diecéze a farnosti pronajímají většinou zemědělcům. S lesy hospodaří samy. Nejvíc dostalo zpět – asi 40 tisíc hektarů lesů – olomoucké arcibiskupství. Výhled na dobré zisky jim ale pokazily sucho a kůrovec.

„Zisk klesá, protože kůrovcové dřevo má mnohem nižší hodnotu. Zvládneme to, ale je to závažná záležitost, protože Jeseníky i Hostýnské vrchy, kde máme lesy, patří mezi nejzasaženější,“ řekl mluvčí Gračka.