Hlavní obsah

Stát stopl peníze na nápravné služby

Neziskové organizace pomáhající lidem propuštěným z vězení s návratem do společnosti letos nedostanou od státu peníze na provoz. Ministerstvo spravedlnosti totiž nevypsalo žádné dotační výzvy na jejich financování. Hrozí tak, že lidé zapojení do už běžících programů je budou muset předčasně ukončit, noví do nich „nenaskočí“ a odborníci, kteří jim dosud pomáhali, odejdou pracovat jinam.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Tyto služby patří k nejefektivnějším nástrojům trestní politiky, které máme. Přesto byly v návrhu státního rozpočtu zcela vyškrtnuty,“ uvedla Zuzana Tinglová, tajemnice Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), která sdružuje více než dvacítku organizací, například Sananim, Centrum adiktologické prevence či Romodrom. Podle Tinglové probačními kurzy aktuálně prochází 250 až 300 lidí.

Podle AOOV státní podpora klesala už několik let po sobě. „V roce 2019 stát poskytoval zhruba 44 milionů korun ročně. V loňském roce už to bylo pouze 3,1 milionu,“ vypočítala mluvčí asociace Barbora Kiliesová. Doposud mohly organizace získat až 70 procent nákladů z dotací, zbylých 30 procent musely vždy pokrýt z vlastních zdrojů.

„Je to citelný zásah, který bude mít velký dopad na poskytovatele těchto programů,“ dodala Kiliesová.

Probační programy jsou určené lidem odsouzeným za porušení zákona. A to jak těm, kteří dostali alternativní trest místo vězení, tak těm, kteří se po odpykání trestu snaží vrátit k běžnému životu. Cílem je dosáhnout u klientů změny chování dříve, než se znovu dostanou do konfliktu se zákonem. Pracují s dospělými i s mladistvými, u kterých je jejich pomoc zpravidla efektivnější.

S penězi pro ně nepočítal ani rozpočet předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Současný kabinet tuto úpravu nezměnil. „S ohledem na vysoký schodek rozpočtu bylo třeba provést další úspory,“ sdělil Novinkám ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Prioritou pro něj bylo zachovat a navýšit platy zaměstnanců ministerstva.

Paradoxní přitom je, že povinnost absolvovat probační nebo jiný resocializační program ukládá stát, respektive soud, zpravidla v rámci podmíněného trestu nebo při podmíněném propuštění z vězení. Zároveň ale státní Probační a mediační služba nemá dostatek kapacit, a proto spolupracuje s neziskovým sektorem, který je ohrožený výpadkem financování.

Přesto lze podle Tejce o případné podpoře uvažovat až příští rok. A jen tehdy, pokud budou programy prokazatelně přínosné pro občany. „Úkolem státu není financovat provoz neziskových organizací bez jasného dopadu na veřejnost,“ uvedl ministr.

Prevence je levnější než věznění

V českých věznicích si odpykává trest přes 19 tisíc lidí. Problém není jen jejich počet, ale i to, že více než 60 procent z nich se do vězení vrací. Probační programy jim přitom dokážou pomoci.

Zároveň platí, že zhruba 70 procent těch, kteří se do probačního programu dostanou, jej zvládnou dokončit a díky tomu se v nejrizikovějším prvním roce po odsouzení nevrátí k trestné činnosti. Programy jsou navíc výrazně levnější než věznění.

Podle Kiliesové stojí jeden den výkonu trestu odnětí svobody přibližně 1900 korun, což je zhruba 670 tisíc korun ročně na jednoho člověka. Probační program vyjde v průměru na 40 tisíc korun na klienta ročně. „Je skoro sedmnáctkrát levnější než pobyt ve vězení,“ zdůraznila.

„Je paradoxní, že říkáme, že na prevenci nejsou peníze – ale na vězení je vždycky najdeme,“ uvádí AOOV, která si na platformě Darujme.cz otevřela sbírku, aby získala peníze alespoň na nejnutnější provoz.

Výběr článků

Načítám