Článek
Obce za jedenáct měsíců letošního roku vypravily už více než 1900 sociálních pohřbů. Loni jich za celý rok úřady nasčítaly 1962 a v roce 2020 jich bylo 1300. Podíváme-li se hlouběji do historie, zjistíme, že nárůst je opravdu výrazný. V roce 2017 jich bylo 1450 a ještě o deset let dříve pouze 140.
Obecně se tímto způsobem pohřbívají hlavně osamělí senioři, menší část tvoří bezdomovci. Převážně jde o lidi, se kterými se rodina dlouhodobě nestýkala nebo nemá dostatek finančních prostředků na vypravení pohřbu.
Co se regionů týče, smutným rekordmanem je městská část Brno-střed, kde letos zatím měly čtyřicet sociálních pohřbů. V těsném závěsu je Praha 2 s třiceti pěti.
„Ten počet je vysoký i proto, že Praha 2 má na svém území Všeobecnou fakultní nemocnici a Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi, kde jsou léčeni pacienti z celé republiky i cizí státní příslušníci. Pohřby jsou vypravovány tedy i těmto osobám,“ uvedla mluvčí městské části Praha 2 Andrea Zoulová.
Sociální pohřeb je nejlevnější možný, probíhá bez jakýchkoliv ceremonií. Používají se při něm ty nejobyčejnější rakve, v nichž chybí vystýlka i polštář. Vždy se jedná o zpopelnění, urny se pak obvykle ukládají do obecního hrobu nebo hrobky.
Výjimkou jsou pohřby cizinců, k jejichž kremaci výslovně nevydá souhlas zastupitelský úřad, a také osoby neznámé totožnosti. Jejich těla se nesmějí zpopelňovat a jsou povinně ze zákona ukládána do hrobu nebo hrobky.
Průměrná částka za jeden sociální pohřeb je podle dat ministerstva pro místní rozvoj třináct tisíc korun. Náklady v těchto případech ze zákona pokrývají obce, kterým je následně zpětně proplácí právě zmíněné ministerstvo.
Zneužití sociálního pohřbu
V Česku neexistuje právní povinnost pohřbít své příbuzné. Pokud se o zemřelého od oznámení úmrtí nikdo do 96 hodin nepřihlásí nebo není do týdne zjištěna jeho totožnost, úkon musí provést obec, kde dotyčný zemřel.
Zákon stanovuje, že pokud se tak stalo, urna se vydává pouze obci a má být uložena bezodkladně na hřbitově. Pozůstalí tudíž na vydání urny nemají nárok.
„Někdy ovšem dochází k tomu, že obce, často ze snahy vyjít rodinám vstříc, urnu příbuzným vydají, pokud dodatečně uhradí část nákladů. To může být lidsky pochopitelné, nicméně jde o porušení zákonných povinností,“ uvedla Hana Svěchotová z Komory pohřebnictví.
„V ojedinělých případech tak navíc může vzniknout prostor pro systémové zneužití,“ doplnila. Lidé podle odborníků mohou chtít tímto způsobem ušetřit. Průměrná částka za jeden sociální pohřeb totiž bývá i třikrát levnější než za ten s obřadem.