Stát by měl být připravenější na řešení krizí, shodují se politici

„Musíme úplně změnit pohled na krizové řízení. A musíme udělat nejen mnoho legislativních opatření, ale i změn, které povedou k tomu, že společnost bude připravenější a odolnější a stát bude akceschopnější a funkční,“ poukázal pro Novinky místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Martin Červíček (ODS). Doplnil, že zároveň je potřeba stanovit pravidla řízení při jakékoliv mimořádnosti.

Česko například nemá zákonný rámec pro incidenty podobné tomu na letišti v německém Lipsku, kde začátkem srpna dron s náloží narazil do ukrajinského letadla a k výbuchu nedošlo jen náhodou.

Pokud by se něco podobného odehrálo u nás, policisté střežící česká letiště by proti dronu nemohli bezprostředně zasáhnout. Zákroky proti dronům se totiž opírají o zákony o nutné obraně nebo krajní nouzi, což znamená, že policisté mohou zakročit jen tehdy, pokud letoun představuje bezprostřední hrozbu pro majetek nebo zdraví.

„Obrana státu nezačíná a nekončí na hranicích vojenských újezdů, je to souhra ozbrojených sil, složek záchranného integrovaného systému, státních hmotných rezerv, průmyslu a občanů,“ konstatoval před časem ve Sněmovně ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) s tím, že upravit je potřeba například zákon o zajišťování obrany státu, mobilizační předpisy i legislativu týkající se mobilizačních dodávek.

Na krizi musí být připravení nejen vojáci, policisté a další ozbrojené složky, ale také hospodářství, které by se podle Zůny muselo rychle přizpůsobit specifickým nárokům válečné ekonomiky.

„Hrozby, kterým čelíme, jsou komplexní – od klasického vojenského scénáře v Evropě až po hybridní působení, ekonomickou závislost a narušení dodávek kritických surovin,“ doplnil.

To, že stát by měl být připravenější třeba právě na výpadky dodávek - například blackout, uvedl také Červíček. „Zažili jsme čtyři hodiny a všichni z toho byli zbláznění,“ připomněl výpadek dodávek elektřiny z loňského léta.

Ministr Zůna zmínil i konkrétní kroky: „Potřebujeme novou úpravu pro použití ozbrojených sil v míru, zefektivnění podpory hostitelským státem, zrychlení vojenské mobility a úzkou integraci českého obranného průmyslu.“

Část úprav by měla reagovat také na novou strategii Severoatlantické aliance a její regionální plány. Ty se totiž soustředí na jednání států už v době před krizí.