Dron v zakázané zóně u letiště? Policie ho nesmí jen tak sestřelit

„Incident na letišti v Lipsku znovu potvrzuje, že hrozby spojené s bezpilotními prostředky už nejsou teorií, ale realitou,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na síti X. „Právě na obdobná rizika v podobě neoprávněného provozu dronů reaguje návrh zákona o protidronové ochraně kritické infrastruktury,“ dodal.

Během zmíněného incidentu na letišti v Lipsku narazil dron s náloží do ukrajinského letadla s vojenským materiálem. Výbušnina však po nárazu neexplodovala a dron se odrazil od křídla a zůstal ležet na zemi.

Tuzemská civilní letiště hlídá Policie ČR. Policisté ale nemohou proti dronům zasáhnout jen proto, že vletí do bezpečnostní zóny. Zákroky proti dronům se totiž opírají o zákony o nutné obraně nebo krajní nouzi. V praxi to znamená, že policisté mohou zakročit jen tehdy, pokud letoun představuje bezprostřední hrozbu pro majetek nebo zdraví. Takové vyhodnocení však může podle Metnara trvat několik minut a je často nemožné. Třeba kvůli rychlosti či výšce letu.

V Česku sice nedošlo k podobně závažnému případu jako v Německu, pražské ruzyňské letiště však opakovaně řeší problémy s drony létajícími v zakázané bezpečnostní zóně. „Měsíčně evidujeme v okolí letiště jednotky případů neoprávněných letů,“ potvrdil Novinkám Jiří Hannich, zástupce mluvčího Letiště Václava Havla.

Podle ministerstva vnitra by měl nově k zásahu proti dronu stačit pouze fakt, že se pohybuje nad střeženou oblastí. Změna by se týkala nejen letišť, ale veškeré kritické infrastruktury. K té patří například vodní zdroje a vodárny, elektrárny nebo zdravotnická zařízení. Novela je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení.

Podle Metnarova prvního náměstka Lukáše Klučka je třeba počítat i se situací, kdy policie nestihne zareagovat. „V případě útoku dronem rozhodují vteřiny a v některých případech nelze čekat na příjezd bezpečnostních složek,“ uvedl náměstek.

Firmy patřící do kritické infrastruktury by proto nově měly mít možnost zajistit si vlastní protidronovou ochranu. V praxi by to znamenalo například to, že vyškolený zaměstnanec se zbrojním průkazem by mohl dron za určitých podmínek sestřelit. Policii by pak o incidentu informovala firma zpětně.

Pokud by takový zaměstnanec měl například licenci na provoz bezpilotních letounů, mohl by proti narušiteli použít i dron-interceptor. Tedy dron, jehož cílem je vyhledávat a ničit jiné drony za použití sítí, výbušnin nebo srážky. Novela však zdůrazňuje, že zásah musí být vždy veden jen proti dronu a nikdy proti jeho pilotovi.