Hlavní obsah

Stanjura zvažuje nové odvody zaměstnanců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zaměstnanci by mohli od příštího roku nově platit odvody na nemocenské pojištění, a to ve výši 1,1 procenta hrubé mzdy. Na oplátku by pak stát nezaváděl karenční dobu, tedy to, že by nedostávali první tři dny nemoci náhradu mzdy.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi vlády

Článek

Informaci přinesla Česká televize s tím, že jde o jeden z návrhů v úsporném balíčku ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jeho cílem je snížit příští rok schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. Nové opatření by mohlo státu přinést až 24 miliard korun ročně.

Ministerstvo financí informaci odmítlo komentovat s tím, že stále probíhají jednání o úsporných opatřeních a konkrétní parametry budou představeny v následujících týdnech. „Legislativní proces poté proběhne tak, aby se výsledná opatření promítla již do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Tedy aby byla účinná k 1. lednu příštího roku,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Stefan Fous. Ministr Stanjura by podle něj chtěl, aby poslanci stihli balíček projednat v prvním čtení ještě před letními prázdninami.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zavedení odvodu nepodporuje, ale ani neodmítá. Je to podle něj jeden z návrhů, o němž vláda diskutuje. „Pro KDU-ČSL je opětovné zavedení karenční doby nepřípustné. Detaily konsolidačního balíčku představíme v průběhu května, nyní zvažujeme různé varianty,“ sdělil.

Fiala: Naše opatření potlesk nevyvolají, ale uděláme je

Domácí

Podobně hovořila za Piráty místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. „Jednání o konsolidaci financí nyní probíhají, má smysl podrobněji komentovat až finální výsledek. Za Piráty jsme představili své priority, jak ozdravit rozpočet o 140 až 180 miliard korun, stejně tak jsme se od začátku vyhranili proti možnosti znovuobnovení karenční doby,“ poznamenala.

Odbory: Už to tu bylo a zrušilo se to

Opoziční hnutí ANO je podle své místopředsedkyně Aleny Schillerové proti změnám v této oblasti. „Myslím si, že je to jeden z rychlých nápadů pětikoalice, která chce navyšovat odvody zaměstnanců v době, kdy je v Česku největší propad ze všech zemí OECD,“ konstatovala.

Příliš vstřícně se nestavějí ani odbory. „Oněch 1,1 procenta už zde bylo, ale zrušilo se při zavedení karenční doby, kdy Ústavní soud řekl, že pokud bude její kombinace s pojistným, tak je to z jeho pohledu neakceptovatelné,“ upřesnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Napřed tak bylo zrušeno pojistné a karenční doba od roku 2019. „Počkáme si, až uvidíme návrh a dopady na zaměstnance. Protože jestliže tam mají být změny v DPH a toto, tak to bude zhoršení jejich situace,“ dodal odborář.

Tři dny nemoci opět bez mzdy? Lidovci váhají, Piráti jsou proti

Ekonomika

V současnosti platí odvody na nemocenské pojištění zaměstnavatelé, a to ve výši 2,1 procenta. U podnikatelů a živnostníků je dobrovolné, ale pokud neplatí, nemají pak nárok na nemocenskou.

O Stanjurově konsolidačním balíčku v úterý jednaly špičky vládní pětikoalice. Sadu opatření doplňuje například i návrh na zrušení školkovného, úprava daňových slev na manžela či manželku, omezení podpory stavebního spoření nebo výrazné snížení počtu státních úředníků. Například o školkovném by lídři koalice měli podle ČT jednat už ve středu.

Stanjura chce taky snížit objem vyplácených dotací, a to až o desítky miliard korun. Změny by mohly být i u spotřebních daní z cigaret a tabákových výrobků.

Přistupte k plošným škrtům, vyzývá vládu Kalousek

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám