Soud uznal nárok ženské větve řádu německých rytířů na dům a pozemek

Všechny soudy shodně argumentovaly, že rytířům nelze nic vrátit, protože jejich řád byl po druhé světové válce označen za zrádce a nepřítele ČSR a majetek byl zkonfiskován prezidentskými dekrety.

Jak ale zjistilo Právo, na konci roku 2018 se německému řádu poprvé podařilo přesvědčit soud – konkrétně bruntálskou samosoudkyni Silvii Hodaňovou –, aby rozhodl v jejich prospěch. Soudkyně vyhověla žalobě ženské větve řádu – Československé provincie milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské – o vrácení domu č. p. 940 a pozemku pod ním v Komenského ulici v Bruntále.

Tam dříve sídlilo vojenské velitelství a dům patřil ministerstvu obrany. To se ale proti rozsudku soudu prvního stupně neodvolalo. „Vzhledem k jednoznačným závěrům uvedeným v soudním rozhodnutí a také s ohledem na to, že ministerstvo obrany nedisponovalo důkazy ke zvrácení popisovaného stavu, akceptovalo závěry soudu,“ řekl Právu mluvčí obrany Jiří Caletka.

Obrana k soudu šla původně vyzbrojena konfiskační vyhláškou Okresní správní komise v Bruntále ze dne 1. dubna 1946. „V té byl řád německých rytířů označen za zrádce a nepřítele ČSR podle dekretu č. 12/1945,“ řekl Caletka.

Dále právníci obrany předložili zprávu oblastní úřadovny Státní bezpečnosti v Opavě ze 13. července 1946. „V ní se uvádí, že řeholnice nejsou samostatným řádem, nýbrž tvoří jen ženskou složku,“ stojí v rozsudku, který má Právo k dispozici.

S tím ale nesouhlasili advokáti řádu a s jejich argumentací se ztotožnila i soudkyně. „Ačkoliv řád německých rytířů má jako větev ženskou linii, je zřejmé, že tato měla právní subjektivitu a mohla nabývat samostatně vlastnické právo, což dokládá zápis v pozemkové knize,“ uvedla soudkyně.

Podle ní sice není předmětem výměru budova a pozemek v Komenského ulici, ale je z něj zřejmé, že provincii sester byla zemědělská půda odňata až v roce 1950 podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a nikoli podle dekretů.

Soud má také k dispozici opis nájemní smlouvy, kterou dne 1. října 1949 uzavřela provinční představená s družstvem Rovnost v Bruntále.

„Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je osobou oprávněnou, která utrpěla křivdu v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, a to ohledně předmětných nemovitostí tím, že stát převzal a ponechal si tyto nemovitosti bez právního důvodu,“ konstatuje soudkyně. Německý řád požádal o obrovský majetek na Moravě a ve Slezsku, o hrady Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, celý areál lázní Karlova Studánka a řadu dalších nemovitostí v Opavě a okolí. Navíc chce 13,5 tisíce hektarů pozemků, a to hlavně lesů.

Minulý rok v září ale Ústavní soud odmítl stížnost německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Nyní se rytíři chystají k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

O většinu požadovaného majetku žádá provincie bratří. Podle seznamu žalob s církvemi, který vypracovalo ministerstvo kultury, ale i ženská větev podala přes deset žalob o pozemky i nemovitosti. Zatím byla provincie neúspěšná nebo pře ještě neskončily. Je otázkou, proč i jiné soudy nevzaly v potaz, že provincie sester byla samostatným právním subjektem, kterého se dekrety nedotkly, pokud o tom dokumenty skutečně vypovídají.

Na dotaz, co se získaným domem v Bruntále chce řád udělat a zda rozsudek změní jeho argumentaci u soudů, sekretář velmistra a familiář řádu Robert Rác neodpověděl.

Na webu řádu je i telefonní číslo na provincii sester, ale to je nefunkční. Na adrese v Beethovenově ulici v Opavě, kde byl původní klášter, který se řádu vrátil v 90. letech, dnes sídlí Konzervatoř Opava. Tu založila provincie sester, ale v roce 2018 ji převzali familiáři řádu.

Klášter dostali zpět podle tzv. výčtového zákona (obsahoval seznam konkrétních položek), jímž se vracel majetek zejména řádům a kongregacím, kterým byl zabaven v 50. letech.