Soud definitivně rozhodl, že stavba na pozůstatku ledovce v Krkonoších není možná

„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně,“ okomentoval rozhodnutí soudu ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna.

„Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ dodal ředitel Böhmisch.

Dotčený pozemek neleží přímo na území Krkonošského národního parku, ale v jeho ochranném pásmu, konkrétně v zastavěném území obce Pec pod Sněžkou. Správa KRNAP proto vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko s tím, že podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce, která je předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu.

V uvedené lokalitě jde navíc o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších. Výstavbou by podle ochranářů došlo k jeho nevratnému poškození.

Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy Krkonošského národního parku zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku.

Stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně. Stavebník neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu v Praze, jenž stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil zamítnutí výstavby na pozemku.

„V poměrech České republiky se na ,běžných' morénách stavební činnost realizuje. Máme tedy za to, že náš klient byl na svých právech nezákonným postupem orgánů veřejné moci zkrácen,“ uvedl pro ČT advokát Jan Brož, zastupující majitele pozemku.

„Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak uzavírá několikaletý spor a potvrzuje, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled, tedy na stromy, květiny a živočichy, ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny. Je to jasný signál, že i neživá příroda má svůj příběh a hodnotu, kterou je třeba chránit se stejnou pečlivostí jako živé organismy,“ dodal Robin Böhnisch.