Hlavní obsah

Sněmovna schválila odvody z nadměrných tržeb výrobců energií

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Poslanci v pátek ve stavu legislativní nouze schválili vládní energetickou novelu, která stanovuje odvody výrobců energií z nadměrných příjmů. Proti zrychlenému přijetí se postavilo opoziční hnutí ANO. To také neúspěšně navrhlo, aby podíl z odvodů dostávaly kraje, obce a města.

Živě: Jednání poslanecké sněmovny 18.11.2022Video: psp.cz

 
Článek

Vládní novelu podpořilo 80 poslanců ze 146 přítomných. Hnutí ANO se hlasování zdrželo. Poslanec hnutí SPD Karel Sládeček na plénu avizoval, že SPD pro vládní návrh ruku nezvedne.

„Máme pochybnosti o tom, zda tento zákon není protiústavní, nevíme, jak a kolik se vybere. Na celou řadu otázek jsme nedostali odpovědi. Hnutí ANO se tedy při závěrečném hlasování zdrží,“ prohlásila těsně před hlasováním šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Sněmovna vládní novelu schválila ve stavu legislativní nouze, tedy za jediný den, na žádost kabinetu, což opozice kritizovala. Cílem předlohy je stanovit odvody výrobců elektřiny z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Ty má mít na starosti Energetický regulační úřad společně s Finanční správou. Výnos má být využit ke kompenzacím za vysoké ceny energií.

Opatření má platit v roce 2023.

Cílem je vybrat 80 miliard

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) si slibuje, že prostřednictvím těchto odvodů vybere v příštím roce 80 miliard korun. ANO nicméně připomíná, že stejně jako v případě tzv. windfall tax, daně z mimořádných zisků, není tato částka jistá.

Schillerová má také za to, že v kombinaci tohoto zákona a windfall tax se může jednat o dvojí zdanění, což by mohlo přinést řadu soudních sporů. Vládní koalice toto tvrzení odmítá. Podobného názoru, že se jedná o dvojí zdanění, je i druhé z opozičních hnutí SPD.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) vznesla návrh, aby podíl z odvodů z příjmu za prodej elektřiny dostaly také kraje, obce a města. To však odmítl ministr průmyslu a obchodu Síkela, podle něhož to neumožňuje evropské nařízení. Odmítl také tvrzení, že kvůli vládnímu návrhu samosprávy přijdou o peníze, ty se jim prý vrátí v podobě zastropování cen elektřiny. Návrh ANO, pod kterým jsou podepsány zhruba tři desítky poslanců hnutí, následně Sněmovna neschválila.

Zastropování cen pro výrobu elektřiny plyne z evropského nařízení, které mluví o stropu na 180 eur za megawatthodinu. Státy si však mohou určit konkrétní výši samy.

Nyní předlohu dostane k projednání Senát a následně k podpisu prezident Miloš Zeman.

Na programu páteční schůze měli poslanci také například třetí čtení novely k ochraně Antarktidy nebo změny v lékařské posudkové službě, která by mohla ulevit posudkovým lékařům, protože by s přípravou podkladů mohli pomoci i nelékaři. Obě zmíněné předlohy zákonodárci schválili a zamíří nyní do Senátu.

Cenové stropy nejsou daň, odmítl Stanjura námitku dvojího zdanění výroby elektřiny

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám