Hlavní obsah

Šlechtová se vzepřela Babišovi, odmítá osekání rozpočtu svého ministerstva

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

S poklesem rozpočtové kapitoly ministerstva pro místní rozvoj (MMR), s nímž počítá první návrh rozpočtu pro příští rok, ministryně Karla Šlechtová (za ANO) nesouhlasí. Návrh připravený končícím ministrem a šéfem ANO Andrejem Babišem prý nezohledňuje potřeby regionů. O stanovisku ministryně ve středu informovala mluvčí MMR Veronika Vároši.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová

Článek

První návrh rozpočtu pro MMR počítá s meziročním poklesem o 11,3 miliardy korun na 4,7 miliardy.

V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů. V případě příjmů bez započtení peněz z EU je navržený rozpočet ministerstva nižší o 2,1 miliardy korun.

„Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na požadavky zejména starostů menších obcí, kteří jinak nemají šanci náročnější projekty realizovat. Jde například o peníze na podporu bydlení pro seniory a mladé rodiny, opravy místních komunikací nebo i odstranění zchátralých a nebezpečných budov. Ministerstvu byla ponížena také alokace na spolufinancování z evropských fondů, což je nepřijatelné,” uvedla Šlechtová. Návrh rozpočtu bude proto rozporovat.

První návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministerstva financí přitom počítá s meziročním růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů.

Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun.

Návrh rozpočtu pro rok 2018
Celkové výdaje rozpočtu by příští rok měly včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů stoupnout o 32,7 miliardy na 1,342 biliónu korun. Příjmy by měly vzrůst o 42,7 miliardy na 1,292 miliardy korun. Příjmy z evropských fondů, takzvaných norských fondů a programu švýcarsko-české spolupráce by měly činit 70,2 miliardy.

Reklama

Výběr článků

Načítám