Skláři z Květné i ve výpovědi vydrží do posledního dne tavby

Vedení sklárny jim v těchto dnech oznámilo konec ruční výroby skla. Stane se tak po 230 letech od založení skláren v Květné.

Většina z téměř devadesáti sklářů dostala výpověď, a to k poslednímu lednu.

Důvodem blížícího se ukončení výroby je vysoká cena energií a s tím související špatná konkurenceschopnost českého ručně vyráběného skla na evropském trhu, kdy podle vedení skláren mají obdobné firmy ze Slovenska, Polska, Maďarska nebo Německa až poloviční cenu porovnatelných výrobků.

„K 31. lednu dojde v naší sklárně k poslednímu vynesení pánví a zároveň k odtemperování čili výhasu pece. Rušíme ruční výrobu skla. Ze sedmaosmdesáti zaměstnanců dostalo ke stejnému datu dvaaosmdesát výpověď,“ popsal Právu Marek Mikláš, ředitel skláren v Květné na Slovácku.

Samotné skláře, kteří pocházejí z drsného příhraničního regionu jen pár metrů od slovenských hranic, informace o konci ruční výroby skla překvapila jen zčásti, přesto je v jejich obličejích patrný smutek.

„Jsem ve sklárně jednatřicet let. Hned od školy. Problémy ve sklárně bývaly. Náznaky o možném konci tu byly delší dobu. Ale teď to přišlo tak nějak naráz. V zázraky už nevěřím, ale přál bych si, aby se situace změnila,“ přiznal sklář Igor Lancůch z Květné.

Nejraději by zůstal při sklářském řemesle, ale tomu doba příliš nepřeje.

„Samozřejmě, že přemýšlím nad tím, co budu dělat do budoucna. Ale víte co. Sklář se přizpůsobí čemukoliv. Byli jsme už v minulosti v takové situaci. Hodně sklářů odešlo a zapracovali se v jiné profesi. Tak to zvládneme také,“ pokrčil rameny.

Osmadvacet let pracuje ve sklárnách brusič Josef Tomanec.

„Něco jsme už tušili, ale stejně to překvapí. Je to tragédie pro dědinu i pro lidi, co tu dělají celý život. Pracovali jsme, plnilo se, ale netušil jsem, že jsme v takových sračkách. Musím si najít novou práci, pokud to nedopadne jinak. Mám rodinu, dítě. Pracovat se nikdo tady ze skláren nebojíme,“ sdělil Tomanec.

Na otázku, zda si myslí, že se podaří do podniku vrátit výrobu skla, odpověděl: „Chtěl bych věřit, že zde ve firmě výroba skla zcela nezanikne. Ale druhá věc je, jestli by se skláři zase do výroby vrátili, když už budou mít jinou práci. Sklářské řemeslo bohužel vymírá.“

Čtyřiadvacet let pracuje ve sklárnách v Květné Lenka Vintrová. Stále věří, že se výrobu skla v podniku podaří zachránit.

„Naděje umírá poslední – a kéž by to tak dopadlo. Skláren u nás v zemi už moc není. Nevím, kde se stala chyba. Ale myslím si, že za zachování takového sklářského řemesla, které proslavuje Českou republiku po celém světě, by se měl lépe postarat i stát. Výroba českého křišťálu u nás funguje několik staletí, ale teď dostává na frak,“ podotkla Vintrová.

V jedné věci se však skláři shodují. „Fungujeme tady jak jedna velká rodina. Každý tu má své místo. Jsem tady pětatřicet let. Jednou skončím na úřadu práce. Ale do té doby tady budu s chlapy. Jsme tu vázaní jeden na druhého. Nemůžu jen tak odejít. Připravuji formu a další sklář do ní fouká tvar sklenice. My tady fungujeme jako jeden celek. A tak to bude do posledního dne,“ řekl Právu postarší sklář.

Podle ředitele sklárny Marka Mikláše se nyní sklárna dostává do pětimilionové ztráty. A kvůli ceně energií vedení očekává další navýšení minusu.

Obchod přitom nešlape podle představ. I když se po oznámení ukončení ruční výroby skla v Květné ze dne na den zvýšil prodej výrobků přes e-shop skláren. „A to mnohonásobně. Je to neskutečné, jak kdyby nám lidé chtěli pomoci. Moc jim za to děkujeme,“ přiznal Mikláš.

I přes nárůst prodeje z pondělního dne, kdy se na veřejnost dostala informace o možném zániku výroby v Květné, však majitel skláren Lubor Cerva nechce dál „sponzorovat“ ztrátový podnik.

„Ta ztráta není dramatická. Vhodnými investicemi do fotovoltaiky a do nákupu nové pece se zdálo, že když se budeme lehce zviditelňovat, tak to bude šlapat. Ale v poslední době se už dramaticky rozevíraly nůžky mezi tržbami a náklady. Sponzorovat fabriku, když ji zlepšujete a je tam vidina možného zisku, je v pořádku. Ale sponzorovat jen běžný provoz při současných cenách energií, to nejde,“ přiznal Právu Cerva.

V hlavě má plán na automatickou sklářskou linku a tavicí vanu. Ruční výroba skla by byla zachována jen okrajově v rámci automatického provozu. To by znamenalo, že udrží ve výrobě i skláře.

Potřebuje však finanční podporu bankovních domů, a to ve výši asi čtyř set milionů korun. Jasno má být kolem poloviny ledna. „Už to ale nestačí postavit čistě na ruční výrobě,“ dodal Cerva.