Simonovy rozsudky rušil Ústavní soud, senátoři ho kvůli tomu chtějí odmítnout

Prezident navrhl Simona na ústavního soudce začátkem září poté, co se v srpnu nominace vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr, který čelil mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici.

„Jsem přesvědčen, že Simon jako nepřehlédnutelná postava českého soudnictví ve střední generaci splňuje veškeré odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu,“ oznámil tehdy Petr Pavel.

Doplnil, že Simon „obohatí pestré složení soudcovského sboru orgánu ochrany ústavnosti a bude pro něj nesporným přínosem“.

Chartista Petr Hanzlík žádal odškodnění od státu za nucenou emigraci po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB). Žalobu z roku 2007, v níž žádal dorovnání rozdílu mezi cenou, za kterou musel před vystěhováním prodat dům i s vybavením, a jeho skutečnou hodnotou, však smetly Obvodní soud pro Prahu 7 a Městský soud v Praze, neuspěl ani s dovoláním u Nejvyššího soudu, který kauzu označil za promlčenou. Za rozhodnutím, které má Právo k dispozici, stál tříčlenný senát s Pavlem Simonem.

V roce 2020 se Hanzlíka zastal Ústavní soud, jenže chartista ještě před tím, tentýž rok, zemřel. Jeho nároky tak případně mohou získat dědicové. „Je-li smyslem promlčení ochrana právní jistoty, musí zároveň platit, že ten, jehož práv se má promlčení týkat, musí mít dánu možnost domáhat se svého práva u soudu, než promlčení prostým plynutím času nastane,“ vymezil se ÚS proti usnesení Nejvyššího soudu.

Na kauzu Právo upozornila senátorka Hana Marvanová (nestr.), která se zároveň podrobně zabývá kauzou H-System. Jak upozornily Lidové noviny, Simon byl jedním ze soudců Nejvyššího soudu, který se odmítl zabývat případem paní Hedviky Kovářové, které podle nižších soudů mělo stačit „bolestné“ 15 tisíc korun, ačkoliv požadovala čtvrt milionu korun. Podle ÚS tím Nejvyšší soud „porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu a spravedlivý proces“.

Rozsudků, které Simonovi Ústavní soud zrušil, je prý víc. „Takových rozsudků je celá řada. Mám v ruce sedm rozsudků pana doktora Simona, kde Ústavní soud konstatuje, že jeho rozhodnutí jsou protiústavní. Čili ne že jsou nedokonalá, ale nezákonná, a proto jsou zrušena,“ upozornila Právo Marvanová.

„Tento problém kritizuji dlouho. Tvrdím, že justice kolikrát poškozuje práva lidí. Pak je jejich nadějí Ústavní soud. A teď pan prezident přijde se soudcem, který je reprezentantem formalistní justice, kterou kritizuje i náš Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva,“ dodala pro Právo Marvanová. Sama prý pro Simona kvůli způsobu jeho rozhodování hlasovat nebude.

Simonovy verdikty nyní studují i Tomáš Goláň (ODS) a Jiří Růžička (TOP 09), předsedové obou klíčových výborů, které mají kandidáty do Ústavního soudu ještě před jednáním Senátu posuzovat.

Předseda ústavně-právního výboru Goláň vnímá kandidáta jako problematického. „Zabýváme se nyní rozsudky pana Simona a je tam nemálo rozsudků, které byly zrušeny Ústavním soudem. To není věc, která by se měla opomenout. Pokud někdo rozhoduje tak, že to musí Ústavní soud rušit, tak nemá co na Ústavním soudu dělat,“ řekl Právu.

Podobně i Růžička ze školského výboru hodlá minulost kandidáta důkladně prostudovat.

„Vidím tam těch problémů několik a určitě to nenecháme bez povšimnutí, aby to nedopadlo jako předtím s panem doktorem Fremrem,“ řekl Právu Růžička.

Podle něj budou senátoři o Simonovi rozhodovat nejspíš až v listopadu. V říjnu se sejdou oba zmíněné výbory.

Kyselu námitky senátorů mrzí. „Pan doktor Simon je soudce dvacet let. Rozhodoval jistě stovky případů, tak jako i jiní soudci. Odhaduji, že stovky případů nikomu nevadí, ale pak se mezi nimi najdou jednotky případů, které se někomu nelíbí. To by bylo stejné u jakéhokoliv jiného soudce,“ řekl Právu Kysela. „Pokud budete hledat soudce, který rozhoduje tak, že jsou vždy obě strany sporu spokojené a nikomu na něm nikdy nic nevadilo, tak to bude nesplnitelná mise,“ dodal.

Pokud senátorům vadí, že rozsudky Nejvyššího soudu rušil Ústavní soud, mohlo by jim stejně vadit i to, že bylo soudci okresního soudu zrušeno rozhodnutí u krajského soudu atd. „Zkrátka to, že vyšší instance nedá někomu za pravdu, je běžný osud soudního řízení. Problém by měl být, pokud by většina vašich rozhodnutí narážela u Ústavního soudu,“ dodal Kysela.

Goláň se však domnívá, že pečlivost senátorů je namístě. „Dáváme si na kandidáty opravdu velký pozor,“ řekl Právu. Nelíbí se mu také, že ačkoliv to Pavel v srpnu senátorům slíbil, dosud nepřišel s nominací advokáta. Nedostatečné zastoupení této profese mezi ústavními soudci kritizuje Česká advokátní komora. „Je tu vidět předpojatost vůči ČAK. To je další důkaz, že ten proces není v pořádku,“ míní Goláň. Kysela však Právu sdělil, že nominace advokáta v budoucnosti přijde.

Simon má na ÚS zaplnit prázdnou židli, která zbyla po rezignaci Roberta Fremra. Toho sice senátoři na návrh hlavy státu zvolili ústavním soudcem, po mediální kritice za více než 30 let staré rozsudky nad emigranty se však funkce vzdal.