Článek
Vyhláška snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3000 korun na 2000 korun. Týká se to 60 procent případů. Náhrada se pak nově u všech dluhů snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.
„Takto razantní snížení tarifu povede k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Po snížení tarifu bude financování exekuční činnosti pro jednotlivé exekutorské úřady neúnosné do té míry, že budou nuceny činnost ukončit," zdůvodnil Oberfalzer předložení návrhu. Podle něj je už nyní 22 úřadů z důvodu dlouhodobého nezájmu neobsazeno. Aktuálně podle webu Exekutorské komory v Česku působí 153 soudních exekutorů.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si od úpravy exekutorského tarifu sliboval, že se díky nižším nákladům exekučního řízení sníží u velké části dlužníků jejich celkové zadlužení.
Varování před odlivem exekutorů ministerstvo spravedlnosti zpochybnilo. Podle jeho statistik od roku 2014 odešlo z úřadů 20 exekutorů, ale 21 jich nastoupilo – z toho tři v letošním roce, když už bylo o snížení tarifu rozhodnuto.
Exekutoři argumentují protiústavností
Exekutorská komora již dříve označila snížení odměny exekutorů za protiústavní kvůli tomu, že podmínky pro výkon určitých povolání lze stanovit jen zákonem, ne vyhláškou. Podle Oberfalzera vycházelo ministerstvo spravedlnosti při přípravě novely vyhlášky z nereprezentativního modelu fungování exekutorského úřadu.
„Exekutorská komora ČR dlouhodobě upozorňovala na negativní dopady, které bude mít dramatické snížení tarifu na vymahatelnost práva v České republice,“ dodala ke stížnosti prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková, podle níž exekutorům narůstá agenda a přitom náklady na chod úřadů hradí pouze ti, od nichž se podaří vymoci pohledávky.
Loni bylo podle údajů Exekutorské komory nařízeno 680 tisíc nových exekucí. Celkově se vedlo 4,5 miliónu exekucí proti 834 tisícům lidí, dalším 228 tisícům exekucí čelilo 68 tisíc firem. Celková vymáhaná částka byla loni 325 miliard korun, zatímco o rok dříve 302 miliard korun.