Článek
„Očekávám, že míra vracení zákonů bude v následujících měsících výrazně vyšší. Současný Senát vedený opozičními stranami totiž zase začal politikařit,“ uvedla pro Novinky předsedkyně senátorů hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Babišův kabinet buď připravuje zákon jako vládní, často však využívá také způsob, kdy jej navrhne skupina poslanců. Návrhů z pera vlády nebo koaličních poslanců projednal Senát od předání moci dohromady osm. Pět z nich se vrátilo k projednání do Sněmovny. Ve dvou případech rozhodnutí přehlasovala, bylo to u zákona o regulaci cen pohonných hmot a také u tisku zavádějícího významný Den české vlajky.
Ve středu Senát zamítnul také snížení odvodů živnostníků na sociální pojištění. Proti byla těsná opoziční většina. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Další dvě vratky si vyžádali sami navrhující ministři. V jednom případě šlo o změnu zákona o životním a existenčním minimu, kde však ministr práce Aleš Juchelka sám požádal o jeho vrácení, protože šlo o nadbytečný návrh. Čeho chtěl Juchelka docílit, se mu totiž už podařilo jiným návrhem.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch požádal o vrácení jeho zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. V návrhu bylo třeba kvůli vývoji v průběhu projednávání změnit některé paragrafy.
„Máme jiné názory než koalice“
„Dnes je Den české vlajky. Ono to ještě není schváleno, protože Senát to vrátil jenom proto, že jsem to navrhl já osobně,“ komentoval zamítnutí zavedení nového významného dne koncem března premiér Babiš.
Že bude pravděpodobně Senátem zamítnutých zákonů víc než za vlády Petra Fialy (ODS), nezastírá šéf občanskodemokratických senátorů Zdeněk Nytra. Zároveň chce vést věcnou diskuzi. „Zatím jsem nezaznamenal, že bychom něco chtěli vracet apriori, protože to schválila Babišova vláda,“ řekl Novinkám.
„Je logické, že máme na spoustu věcí jiné názory než stávající koalice. A to vrácení tím pádem asi bude častější,“ dodal.
Podobně to vnímá také místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN). „Vláda zatím činí velmi nepovedené legislativní kroky, s čímž souvisí i to, že se často schovává za poslanecké návrhy, aby obešla odbornou debatu. Výsledkem jsou vyložené paskvily, jako třeba stavební či služební zákon,“ napsal Novinkám.
„Vláda se proto nemůže divit, že jim takovou legislativu budeme opravovat či rovnou zamítat,“ dodal Drahoš.
Podle předsedy senátorů STAN Jana Sobotky Senát posuzoval příliš málo zákonů, aby bylo možné cokoliv vyvozovat. „Je to o kvalitě zákonů a legislativním procesu, kterým byly přijaty,“ uvedl pro Novinky.
Opoziční práci Senátu očekává také politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy. „Je to kromě prezidenta poslední pojistka bývalé vládní koalice, jak brzdit nepohodlné zákony,“ popsal.
Za Babiše pětkrát víc vratek
Výrazný rozdíl bylo možné pozorovat už ve srovnání Fialovy vlády z let 2021 až 2025 s Babišovým kabinetem mezi lety 2017 a 2021. Za Babiše Senát vrátil do Sněmovny 126 zákonů, zatímco za Fialy jen 25.
Částečná změna poměru sil v horní komoře může proběhnout na podzim, kdy lidé zvolí třetinu nových senátorů.
Vládní partaje jsou ve výhodě, mohou totiž hodně získat a málo ztratit. Spolu, STAN a Piráti budou obhajovat celkem 26 mandátů, zatímco ANO pouze jediný. Motoristé a SPD aktuálně zastoupení v Senátu nemají.
Podle Malého nejspíš nedojde ke změně poměrů. Aby vládní strany získaly většinu, musely by si připsat všechny uvolněné mandáty. Pravděpodobně si proto budou muset na kontrolu nad Senátem počkat přinejmenším do roku 2028.
„V senátních volbách voliči reflektují, jak jsou spokojeni s vládou. To nahrává současné opozici,“ vysvětlil Malý.
