Hlavní obsah

Šéfem Vojenského zpravodajství se stal Ondrej Páleník

– PRAHA

Vláda ve středu rozhodla, že vojenskou tajnou službu povede Ondrej Páleník. Ten tak vystřídá Pavla Adama, který byl po odchodu Miroslava Krejčíka nedávno pověřen řízením Vojenského zpravodajství.

Článek

Návrh na jmenování Páleníka byl výsledkem kompromisu mezi ministryní obrany Vlastou Parkanovou (KDU-ČSL) a premiérem Mirkem Topolánkem nebo spíše šéfem Úřadu vlády Janem Novákem. Právě ten má na starost koordinaci zpravodajských služeb.

Páleník, dvaačtyřicetiletý rodák ze Slovenska, byl v minulosti šéfem speciální prostějovské brigády, která se dvakrát účastnila mise v Afghánistánu. Před časem byl povýšen do hodnosti generála, dosud působil na generálním štábu armády, kde vedl Ředitelství řízení speciálních sil.

Parkanová ho podle svých slov vybrala do čela vojenské tajné služby kvůli jeho schopnostem a vynikajícím pracovním výsledkům. "Já osobně z něj cítím rovnost, přímost a čestnost," řekla nedávno novinářům.

Brigádní generál Páleník poslancům branného výboru dříve řekl, že chce Vojenské zpravodajství řídit jako manažer. Za prioritu považuje především zabezpečovat informace důležité pro bezpečnost Česka, žádné "zemětřesení" prý nechystá.

Vláda plánuje kompletní reorganizaci tajných služeb

Nikdo ale neví, jestli bude mít Páleníkova mise v čele vojenské tajné služby dlouhého trvání. Topolánkova vláda, která chce reorganizovat jak vojenské, tak civilní tajné služby, chce z vojenské služby vyvést její kontrarozvědnou část a spojit ji s civilní kontrarozvědkou (BIS) a totéž pak udělat s vojenskou a civilní rozvědkou (ÚZSI). Kompletní plán reformy by měl být hotov na podzim.

Vojenské služby přitom byly před několika lety sloučeny do jedné - Vojenského zpravodajství. Tento krok by tak zřejmě znamenal jejich opětovné rozdělení.

Bývalý vedoucí vojenské tajné služby, generál Krejčík odstoupil z funkce v polovině května. Podle neoficiálních informací tak učinil kvůli dlouhodobým neshodám s Parkanovou, která se ho pokusila několikrát odvolat. Kabinet ale o jejím návrhu nikdy nehlasoval. Krejčík se poté rozhodl, že tak citlivou funkci nemůže bez důvěry nadřízených dále vykonávat. [celá zpráva]

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám