Článek
V roce 2013 zemřelo celkem 332 dětí a mladistvých od jednoho roku do 18 let včetně. Podle dat statistiků 170 z nich zemřelo na následky nemocí, téměř stejný počet – 162, zemřelo v důsledku vnějších okolností, mezi něž patří nehody, úrazy či právě sebevraždy.
Z detailnějšího zkoumání plyne, že při dopravních nehodách v daném roce zemřelo 58 dětí, 56 jich zemřelo na následky úrazu a 48 spáchalo sebevraždu.
Mezi úrazy je pro zpřehlednění zahrnuta i kategorie úmrtí, u nichž nebylo možné zjistit úmysl, mohou alespoň částečně spadat mezi sebevraždy. V roce 2013 se jednalo o 10 případů. „U spousty smrtelných nehod může být důvodem sebevražda, ale neprokáže se to,” potvrdil vedoucí Linky bezpečí Petr Porubský.
| Počty úmrtí na vnější příčinu ve věkové kategorii (1–19 let) | |||
|---|---|---|---|
| příčina | 2011 | 2012 | 2013 |
| nehoda | 80 | 72 | 58 |
| úraz | 69 | 53 | 56 |
| sebevražda | 46 | 36 | 48 |
| celkem | 195 | 161 | 162 |
| zdroj: Demografická ročenka ČSÚ | |||
Důvody, které vedou děti k myšlenkám, pokusu či dokonání sebevraždy, mohou být dlouhodobé problémy, které se neřeší a vycházejí často z psychických zranění či onemocnění. „Zároveň u dětí funguje i opak v podobě zkratové reakce na nějaký podnět,” osvětlil Porubský s tím, že důvodem bývá nejčastěji problém ve škole, ve vztazích či v rodině.
Při celkovém počtu 48 sebevražd bylo v daném roce sedm obětí ve věku mezi 10 a 14 lety, zbývajících 41 mezi 15 a 18 lety. Sebevraždy dětí mladších deseti let jsou i v historickém srovnání výjimkami. „Děti, které řeší myšlenky na sebevraždu, případně už nějaký započatý pokus, jsou nejčastěji ve věku kolem 15 až 17 let,” konstatoval Porubský s poukazem na zkušenosti Linky bezpečí.
Děti podle něj nejčastěji za způsob sebevraždy volí otravu či požití léků, ale výjimkou nejsou ani oběšení či skok pod vlak.
| Počty sebevražd podle věkových skupin v letech 1996–2010 | |||
|---|---|---|---|
| 0–14 | 15–19 | celkem | |
| 1996–2000 | 38 (29) | 289 (235) | 327 |
| 2001–2005 | 35 (24) | 206 (164) | 241 |
| 2006–2010 | 13 (11) | 187 (141) | 200 |
| * v závorce počty mužů | |||
| zdroj: ČSÚ | |||
Z dat statistiků zřetelně plyne, že dokonané sebevraždy ve všech věkových kategoriích včetně dětí daleko častěji páchají osoby mužského pohlaví. Odborníci přisuzují tuto skutečnost tomu, že muži si sebevraždu lépe připraví a volí častěji takzvané tvrdší metody, jako je například oběšení či usmrcení zbraní.
Z dlouhodobého srovnání je rovněž zřejmé, že počty sebevražd dětí a mladistvých se v posledních letech pohybují kolem 40 až 50 ročně.
| Počty úmrtí na vybrané kategorie diagnóz věkové kategorii (1–19 let) | |||
|---|---|---|---|
| příčina | 2011 | 2012 | 2013 |
| novotvary | 46 | 47 | 45 |
| nemoci krve | 1 | 3 | 1 |
| nemoci oběhové soustavy | 24 | 23 | 12 |
| celkem* | 187 | 200 | 170 |
| * součet všech zemřelých na vnitřní příčiny (choroby) | |||
| zdroj: Demografická ročenka ČSÚ | |||
Zajímavý pohled na rizikovost jednotlivých faktorů nabídne i srovnání počtů obětí sebevražd či úrazů s počty úmrtí dětí na nejrůznější nemoci. Například v roce 2013 zemřelo na choroby krve jedno dítě, na nemoci oběhové soustavy 12 dětí. Na nejzhoubnější diagnózu v této věkové kategorii, jíž jsou novotvary, mezi něž spadají veškeré nádory, zemřelo 45 dětí.
V článku nejsou zahrnuta úmrtí dětí do jednoho roku, u nichž bývají příčinou nejčastěji stavy vzniklé v průběhu těhotenství a vrozené vady či disfunkce. V roce 2013 se jednalo o 265 případů.
| Demografická ročenka |
|---|
| Pro konkrétnější analýzu lze využít dat Českého statistického úřadu, který každoročně zveřejňuje Demografickou ročenku. V ní jsou rozepsány jak jednotlivé věkové kategorie, tak konkrétní diagnózy, jež seskupeny do tematických celků dávají přehled o počtech úmrtí na jednotlivé choroby. Podobně detailně statistici zaznamenávají rovněž vnější příčiny úmrtí. Jen katalog nehod tak zahrnuje přes pět desítek subkategorií, zahrnujících srážku chodce s cyklistou až po neurčenou dopravní nehodu. |
