Článek
Zatímco desítky tisíc rodičů samoživitelů často marně bojuje se svými expartnery o pár tisíc korun, najdou se i případy, kde létají naprosto jiné částky. Bylo tomu tak i u mladé ženy. Té její otec, movitý podnikatel, spořil a ve chvíli, kdy dosáhla plnoletosti, měla na účtu 800 tisíc korun. Jenže půl milionu stačila rychle rozfofrovat.
Když pak krajský soud rozhodoval o změně výživného, zpětně jí pro dobu okolo konce studia na gymnáziu a následné docházce na jazykovou školu místo 50 tisíc měsíčně přiznal jen 22 tisíc korun. Vyšší částku pak určil až od chvíle, kdy mladá žena nastoupila na soukromou vysokou školu, kde se platí nemalé školné.
Málo peněz na školu? Její chyba
„Soud uznal, že v maturitním ročníku se náklady dcery podstatně zvýšily, k úhradě těchto ´mimořádných výdajů´ postačily úspory od otce ve výši 802 000 Kč, které jí byly vyplaceny po dosažení zletilosti. Pokud si ponechala na studia pouze zbývající částku 300 000 Kč, nesvědčí to podle názoru soudu o účelném zacházení s úsporami,“ řekl soud.
Jenže s tím se mladá žena a její matka neztotožnily a obrátily se na Ústavní soud. „Dcera má právo podílet se na vysoké životní úrovni otce, který se s ní nestýká a s výjimkou výživného jí ničím nepřispívá,“ tvrdily v ústavní stížnosti.
Otec ve svém vyjádření viděl situaci jinak. „Dcera požaduje velmi vysoké výživné, ačkoliv bydlí, resp. s matkou bydlela, v bytě, který jsem jim daroval a kompletně zrekonstruoval. Pro dceru je výhodné studium právě kvůli výživnému prodlužovat mj. i tím, že rok studovala na jazykové škole, a to s minimální docházkou, aby se mohla zúčastnit soutěže Miss Czech Republic,“ napsal otec.
ÚS: Nemíchejte spoření a výživné
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem ale vyslyšel dceřiny argumenty a připomněl, že nejde jen tak míchat úspory a výživné.
„Úspory lze sice použít i v průběhu plnění vyživovací povinnosti, nemají však nahrazovat běžné výživné a uhrazování odůvodněných potřeb dítěte z tohoto běžného výživného,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, které bylo v těchto dnech zveřejněno.
„Úspory nejsou běžným výživným, přestože jde o formu plnění vyživovací povinnosti, ale plní odlišnou funkci. Jde o nástroj, který má dítěti kompenzovat náklady vzniklé v budoucnu - tj. poté, kdy zanikla vyživovací povinnost rodičů například na pořízení bydlení či další studium, nebo má uspokojovat případné mimořádné výdaje, které nepokrývá běžné výživné, případně to již nedovolují majetkové poměry rodičů,“ dodal Hulmák.
Soudy se tak musí k případu vrátit a rozhodnout s ohledem na argumenty Ústavního soudu.
