Článek
Zákonodárci v tom velký problém nevidí. Přičítají to covidu, historicky nejvyššímu počtu poslaneckých frakcí, kterých je devět, a s tím spojenému počtu poslaneckých předloh. „Kdybychom se nemuseli věnovat covidové agendě, statistika projednaných předloh by byla odlišná,“ hájí Sněmovnu její předseda Radek Vondráček (ANO).
Část politiků přitom anonymně připouští, že některé debaty zejména kolem nouzového stavu víc připomínaly epidemiologické kongresy a posloužily opozici k ostré kritice vlády.
Soutěž o pozornost
„Připadá mi, že ze Sněmovny se čím dál víc stává divadlo, kdy jsou zákony jen jako rekvizity a poslanečtí umělci je používají k tomu, aby na sebe upoutali pozornost,“ zhodnotil situaci na dotaz Práva politolog Lukáš Jelínek. „Řekl bych, že často nejde o to, aby byl návrh zákona přijat, ale aby mohli poslanci vykázat nějakou aktivitu a mohli to otloukat o hlavu své konkurenci,“ dodal Jelínek.
Sněmovna schválila zmrazení platů politiků
Narážel tím na fakt, že některé strany hodnotí své členy podle počtu vystoupení v diskusi, interpelací a návrhů, což logicky může vést k soutěživosti nejen s ostatními frakcemi, ale i s vlastními kolegy.
Podle mnohých právníků přitom platí, že čím více novel zákonů, tím se právní řád stává méně přehlednější.
Jen pro ilustraci: ve volebním období 2013 až 2017, kdy vládla soc. dem. spolu s lidovci a ANO, se poslanci sešli na 61 schůzích, počet návrhů zákonů ať už vládních, poslaneckých, nebo senátních, byl 644 a v koši skončilo 183 předloh.
Hromadné žaloby, lobbing nebo oddlužení
V tomto období vláda nestihla prosadit třeba hromadné žaloby, návrh zákona o lobbování nebo zkrácení doby oddlužení a změny v bodovém systému řidičů.
Nejstarší návrh zákona, na který „se nedostalo“, je datován 1. prosincem 2017, kdy skupina poslanců ODS chtěla upravit pravidla pro evidenci osob kvůli čachrům s trvalým hlášením lidí v bytech, které ale neobývají. Následuje návrh zákona z dílny SPD o celostátním referendu. Je to již 17. pokus o uzákonění celostátního lidového hlasování, což je už čtvrtstoletí sněmovní evergreen.
Volný ve Sněmovně zdemoloval stůl předsedajícího
Na druhém konci stojí návrh skupiny poslanců ANO o státních svátcích, který mezi významné dny má nově zařadit 27. květen jako Den útoku čs. odboje na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Poslanci ho dostali 23. září. Stejně je datován vládní návrh zákona o mistrovské zkoušce. Legislativní kolečko jen ve Sněmovně přitom běžně trvá zhruba tři měsíce.
Všechny zákony, které vrátí Senát nebo které se do Senátu nedostanou, automaticky spadnou pod stůl s ukončením volebního období této Sněmovny, tedy uplynutím 20. října. Předlohy by tak musely být znovu navrženy v nové Sněmovně, která však bude moci hlasovat až po svém ustavení, což může být nejdřív měsíc po volbách, které se konaly minulý pátek a sobotu.