Čeští hasiči už v Texasu našli těla tří obětí

Rozsah povodně, její bleskovosti, hlavně i výškou vody, kde na některých místech vystoupla až na 11 metrů oproti normálu, byl opravdu devastující. Vidíme tady kolem sebe obrovské množství trosek, naplavenin, přírodního materiálu, samozřejmě i zbytky budov, osobního vybavení. A to jsou všechno věci, kterými musíme projít a prohledat je. Řádově je to 100 až 150 metrů od koryta řeky. V úterý jsme šli v rojnici čítající cca 70 lidí.

Škody se dají přirovnat k velkým povodním v České republice. Je potřeba říct, že tady byl nástup velmi rychlý a lidé na to nebyli úplně připraveni. Proto je těch obětí taky tolik (přes 135 mrtvých). A je velmi obtížné v tom nánosu hledat těla.

Každý den si po probuzení připravíme veškerou techniku, nasnídáme se a máme převoz na leteckou základnu, kde nastoupíme do vrtulníku, který nás přepraví do místa určení. Následně zahajujeme činnost. Jde o propátrávání břehů, kdy psi se nám pohybují i ve vodě. Díky tomu v pondělí identifikovali i místa nálezů těl. Jinak zbytek týmu tvoří rojnice a prochází rozšířeným korytem řeky, které má v sobě naplaveniny.

Ano, například s jedovatými hady. Toto nebezpečí je tady na denním pořádku. Děláme všechno pro to, abychom psy nějakým způsobem ochránili. Kluci jsou vybaveni klacky, holemi, což je de facto asi jediné, co se s tím dá dělat, a dávají na psy velký pozor.

Pak jsou tady nějací velmi agresivní mravenci, pavouci, bodavý hmyz, kterého je opravdu dost, když se pohybujeme v oblasti, kde byla voda. A je tady všude hodně mazlavé bláto, ve kterém není nic příjemného chodit.

Dostáváme vždycky konkrétní oblast, ve které se pohybujeme, a taktika je kooperovaná s Národní gardou či hasiči anebo s příslušníky civilní ochrany. Naše práce je pátrání v ne úplně příjemných podmínkách, protože tady je vedro, kdy teploty dosahují až kolem 35 °C. A je zde i vysoká vlhkost.

V pondělí tady navíc byla velká bouřka, museli jsme zastavit práce, stáhnout se, protože se začala opět zvedat hladina řeky, což samozřejmě komplikuje vyprošťovací operace. Hrozba přívalových dešťů je zde pořád.

Už je to deset až dvanáct dnů po té tragédii. Bohužel ta šance je minimální. I náš tým to vnímá tak, že čím víc snížíme číslo pohřešovaných (zhruba 160), tím alespoň částečně zmírníme psychologický dopad, aspoň trochu pomůžeme té rodině, že se tělo vrátí.

Jsme primárně cvičeni na záchranu lidí, ale museli jsme si to vlastně říct, že i to, kdybychom případně našli něčí tělo, někomu pomůže z jeho trápení. Všichni to vnímáme jako rozsáhlou tragédii.

Jsme tady na takzvané recovery mission - obnovovací misi, s tím, že máme taktiku, kterou nazýváme jako search and identify, tedy vyhledej a identifikuj.

Byli jsme součástí poměrně rozsáhlé pátrací akce a pohybovali jsme se na kraji koryta řeky a pak řádově tak 150 metrů širokou rojnicí jsme postupovali proti proudu a vyhledávali těla. Operovali jsme oproti prvnímu dni v těžším terénu, takže to bylo výrazně náročnější jak pro naše kluky, tak pro psy. Dostávali jsme se do oblasti, kde jsou břehy prudké a zúžené. Kluci se brodili a museli překonávat větší překážky. I přesto máme další pozitivní nález.

Z pondělka máme dvě označení s tím, že tam jsme si téměř jistí, že jsme vyhledali ostatky. U třetího je potřeba to propátrat o něco podrobněji.

První den byly dva plus jeden nejistý, v úterý jeden další a nyní se bude pracovat na vyprošťování těchto pozůstatků. Celkem tedy máme tři jisté nálezy těl.

Jsme v kooperaci s americkými složkami, takže my vždy místo nálezu označíme a oni potom přijedou s těžší technikou a pracují na vyproštění.

Hlavní roli hrají psi. Máme tady čtyři, kteří se buďto střídají, nebo jsou rozděleni do dvou týmů, kdy každý má k sobě dva psovody. V úterý byla novinka, že se k nám připojily ještě americké dronové skupiny, které de facto provádí podporu ze vzduchu. A samozřejmě tady lítají také vrtulníky.

Ano, jsme jediný tým, který tady operuje. Jeho jádro tvoří vlastně členové USAR týmu (Urban Search and Rescue), který je sestaven a vycvičen na vyhledávání obětí nebo lidí v zasažených oblastech, třeba zemětřesením nebo destrukcí budov. K němu jsou přiřazeni psovodi, kteří jsou také pevnou součástí USAR.

A jsme tady ještě za dronovou a veškerou obrazovou podporu z Generálního ředitelství HZS, já jako vedoucí oddělení dokumentace zaznamenávám práci týmu na kameru, fotoaparát, obsluhuju i dron. Nasazených je tady 16 lidí a čtyři psi.

Je velmi zkušený a složený z týmů z Prahy a z Ostravy. Dá se říct, že je tady to nejlepší, co naše republika v této oblasti má. Máme tedy ještě nasazené kolegy v Řecku (kde pomáhají při likvidaci lesních požárů, pozn. red.), takže jsme rozdělení, ale na obou těch misích máme ty nejlepší.

Třeba v Bejrútu, v únoru v Turecku po zemětřesení. Jsou to vlastně všechny tyto rozsáhlé přírodní katastrofy, kde se vyhledávají lidé. Zejména se specializuje na zřícené budovy. Tady v USA nás mile překvapilo, jak si váží toho, že jsme přijeli, a jsme dost žádaní.

Ano. Se vší skromností nás překvapuje, jak moc si nás váží. Mile nás překvapilo, že sem v úterý přiletěl guvernér Texasu, který si potřásl s každým příslušníkem rukou, předal mu medaili guvernéra, vzápětí ještě následovala medaile vrchního velitele Národní gardy Armády USA.

Opravdu nás překvapuje, jak obrovsky Američané tu pomoc vnímají, což deklarovali i tím, že chtěli, abychom vpodvečer přijeli na ceremonii s guvernérem. Ten trval na tom, aby tam byl nastoupen celý náš tým.

V tuto chvíli se počítá pět až sedm operačních dnů a o tom, jaké bude nasazení dál, se bude teprve rozhodovat podle toho, jaké budou potřeby americké strany.