Průzkum: Češi by chtěli rychlý konec války na Ukrajině, v brzké příměří ale nevěří

Asi polovina Čechů se domnívá, že vzhledem k dynamickému vývoji po zvolení nového amerického prezidenta by evropské země měly převzít iniciativu a začít se víc podílet na tom, jaký konec války bude vyjednán.

„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ říká k aktuálním datům analytik STEM Jiří Táborský.

Trump v kampani a před lednovým uvedením do úřadu sliboval ukončení konfliktu do 24 hodin, později začal uvádět delší časový údaj a nyní už připouští, že by USA mohly snahy o dojednání míru opustit.

V otázce, zda by Česká republika měla Ukrajinu podporovat ve znovuzískání ztracených území i za cenu prodloužení konfliktu, nebo naopak usilovat o rychlé ukončení bojů, zastávají Češi dlouhodobě stabilní postoj a ani dubnová čísla nepřinesla změnu. I nadále jsou asi dvě třetiny veřejnosti pro rychlé ukončení bojů.

Preferovaná varianta však ještě nemusí být ta, kterou lidé považují za realizovatelnou, jak ukazují odpovědi na další otázku, zda se lze letos dobrat příměří. V to, že by se to mohlo stát, Češi aktuálně moc nevěří, přičemž názor je pozoruhodně stabilní napříč sociodemografickými skupinami.

„Mírné výchylky jsou pozorovatelné u politických preferencí, kdy podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů jsou k možnosti brzkého dosažení příměří ještě o něco skeptičtější než voliči opozice a mimoparlamentních stran. Kupříkladu jen osm procent voličů SPOLU považuje příměří za velmi či spíše pravděpodobné, zatímco u voličů ANO je to 18 procent,“ uvádí Táborský.

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa - který dává najevo, že USA, jež Ukrajinu za předchozí administrativy při její obraně proti agresorovi podporovaly, už v tom nemusejí pokračovat, stejně jako pro ně není už takovou prioritou bezpečnost Evropy - také vedou Čechy k poměrně velké aktivizaci ohledně dalšího postupu evropských zemí. Diplomatické zapojení Evropy s cílem hájit zájmy Ukrajiny na úkor zájmů Ruska by preferovala nadpoloviční většina Čechů (54 procent), 30 procent je proti a 17 procent nemá názor.

Podobně asi polovina Čechů by preferovala, aby státy EU převzaly iniciativu a dostupnými prostředky (tj. diplomaticky, ekonomicky i vojensky) řešily, co se na Ukrajině děje a jaký konec války bude vyjednán.

Více lidí také podporuje evropské zvyšování výdajů na obranu (48 procent), než kolik se staví proti (40 procent). Nejnižší podporu kolem 33 procent má posílení dodávek vojenské pomoci Ukrajině s cílem nahradit výpadek americké pomoci.

„To se může zdát jako málo, ale je třeba vzít v potaz, že loni v červnu považovalo západní pomoc za nedostatečnou jen 17 procent Čechů a českou pomoc dokonce pouhá 4 procenta,“ připomíná Táborský s tím, že aktuální dění přineslo nejen větší zájem o téma Ukrajiny, ale také zřejmě větší aktivizaci české veřejnosti.