Článek
„Pohledávka za rok 2025 je 1 434 000 korun a zaplaceno bylo pouze 368 300 korun. Obecně lze říct, že placení poplatku záleží na sociální skupině obyvatel, ze které klient pochází. U lidí bez domova nebo cizinců je vymahatelnost téměř nulová,“ uvedla tisková mluvčí Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi Jana Petrová.
Tamní záchytná stanice má k dispozici tři lůžka a během loňského roku v ní nocovalo 498 klientů, někteří opakovaně. Za noc se tu platí 3000 korun.
Právě bezdomovci záchytky běžně využívají jako noclehárnu zdarma. V zimě jsou zcela běžné případy, kdy vypijí levný alkohol nebo se načichají ředidla a sami kontaktují policisty s žádostí o umístění na záchytku.
„U ostatních skupin obyvatel jde spíš o vlastní svědomí a stud. Ti ten poplatek ve většině případů zaplatí. Celkově by ale provoz bez dotací od kraje a města nebyl možný,“ dodala Petrová.
Pobyt se platí až po propuštění. Klient při odchodu podepíše fakturu a dostane její kopii. „Přibližně 70 procent případů však zůstává neuhrazených nebo je jejich vymáhání velmi obtížné. Následně se postupuje standardním způsobem. Pohledávky řešíme nejprve prostřednictvím upomínek a poté mohou být předány k dalšímu vymáhání,“ popsala tisková mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.
28 tisíc lidí za rok
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je v Česku 18 záchytných stanic a jejich kapacita je 155 lůžek. V loňském roce v nich skončilo téměř 28 tisíc lidí.
„Klienty nejčastěji přiváží městská policie, Policie ČR nebo převozová sanitní služba z nemocnic v kraji. Příjem je předem hlášen telefonicky. Po příjezdu jedince vyšetří lékař, který posoudí jeho zdravotní stav a rozhodne o přijetí,“ popsala Semrádová.
Na stanici totiž opilého přijmou pouze v případě, že je zdravotně v pořádku a zletilý. Rozhodujícím kritériem je, jak se na konkrétní osobě intoxikace projevuje. Zařízení je pro lidi, kteří nekontrolují své chování a tím bezprostředně ohrožují sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.
„Následně sepíšeme a bezpečně uložíme jeho osobní věci. Sanitář jej poté doprovodí na pokoj. Po dobu pobytu klienta pravidelně kontrolují zdravotníci. Sledují se jeho životní funkce a stav vědomí,“ doplnila.
Pobyt trvá pouze nezbytně dlouhou dobu, maximálně však 24 hodin. Při propuštění lékař znovu zhodnotí kondici klienta a rozhodne, zda je schopen odchodu.
V případě, že člověk pod vlivem není zdravotně v pořádku, tedy má vážnější zranění, je v bezvědomí nebo nereaguje na podněty, skončí na klasickém nemocničním lůžku. Pokud ho navíc přiveze rychlá záchranná služba, bývá vyšetřen přednostně.
„Takoví klienti mohou být pro běžná nemocniční oddělení velmi nároční. Často jde o osoby agresivní nebo nespolupracující, které vyžadují zvýšený dohled a někdy i bezpečnostní opatření. Personál se však současně stará o další pacienty. V některých případech je proto nutné přivolat i policii, aby pomohla situaci zvládnout,“ dodala Semrádová.