Článek
Právě ten od začátku července vykouzlil zcela novou funkci na všech ministerstvech a státních úřadech, jmenuje se prošetřovatel a má shromažďovat i anonymní udání na státní zaměstnance, včetně ministrů a jejich náměstků.
Nová funkce má při podezřelém chování na pracovišti zbavit strachu oznamovatele z šéfů a případné šikany.
Podle zjištění Práva se však počet podnětů na ministerstvech za téměř tři měsíce dá spočítat na prstech ruky. Zda je funkce prošetřovatele užitečná, či zbytečná, si zatím netroufá jednoznačně hodnotit náměstek ministra vnitra pro státní službu, tzv. superúředník Josef Postránecký.
„Na nějaké zobecnění je brzy, zatím žádné poznatky nemáme, To, zda jde o dobrou věc, ukáže teprve čas,“ řekl Právu. Stejně tak čas podle něj ukáže, zda se lidé budou chtít svými podněty třeba mstít.
Prázdné schránky
Jeden příklad za všechny: ministerstvo práce a sociálních věcí zaregistrovalo jedno oznámení o protiprávním jednání, ale výsledek byl nula. „Oznámení bylo podáno tak neurčitě, že se nám nepodařilo dohledat konkrétní fyzickou osobu, kterou pan oznamovatel měl na mysli,“ řekl Právu mluvčí resortu Petr Habáň.
Podotkl, že pomocí žádosti o doplnění se prošetřovatel dobral k tomu, že oznamovatel poslal svůj e-mail na základě televizního pořadu, kde viděl nějakou paní, jak si údajně nechala neoprávněně vystavit průkaz osoby se zdravotním postižením. „Bez bližší identifikace jména nebo místa pobytu nebylo možné dál postupovat,“ sdělil Habáň.
Pět oznámení zaregistrovalo ministerstvo zahraničí, ale podle sdělení tiskového odboru tři z nich neodpovídala pravidlům, takže se dál šetří jako stížnosti podle správního řádu. Na prošetřovatele tak zbyla dvě, kterými se zabývá.
Schránku na ministerstvu pro místní rozvoj zaplnil dosud jediný písemný dokument, ale ani ten se netýkal protiprávního jednání a byl – jak informoval Právo mluvčí Vilém Frček – postoupen k dalšímu řízení jinému úřadu.
Prošetřovatel má na každý případ čas dvacet dnů, ve složitých kauzách jednou tolik. Pokud zjistí, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, musí věc okamžitě oznámit orgánům činným v trestním řízení.
A podobně postupuje v případě podezření z přestupku, kdy se obrátí na přestupkový orgán v místě bydliště údajného pachatele. V každém případě musí jít o protiprávní jednání. Na případné stížnosti typu „kolega na mě vyplázl jazyk“, se nehraje.
S podobným institutem nejsou zatím v Česku zkušenosti. „Určitě to může přispět k nějaké sebereflexi na úřadech, ale uvidíme, jaké budou zkušenosti tak za dva tři roky,“ dodal Postránecký s tím, že zaznamenal jen několik případů stížností.
Naproti tomu třeba na ministerstvech financí, obrany, zemědělství, kultury, dopravy, spravedlnosti, průmyslu a obchodu či životního prostředí byli prošetřovatelé prozatím bez práce. Ve schránce, kterou všechny úřady ve svých prostorách musely zřídit, se žádné oznámení dosud neobjevilo.
Ani to ale neznamená, že někteří kritici této nové úřednické funkce jsou smířeni s její existencí. Za naprosto nesmyslnou ji označuje třeba někdejší ministr spravedlnosti a nyní europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09). „Je to absolutně proti smyslu toho, aby se postihovala korupce ve veřejné správě,“ řekl Právu. Umí si prý představit, jak úředník půjde za svým nadřízeným, aby mu sdělil, že existuje podezření z jeho protiprávního jednání. „A co se stane?“ položil řečnickou otázku exministr a vzápětí na ni odpověděl: „Věc se místo vyšetření zamete pod koberec.“
Proč nové funkce?
Pokud by pak přece jen k vyšetřování došlo, budou mít podle něj orgány činné v trestním řízení ztíženou roli a případ se může i protahovat.
Pospíšil tvrdí, že pokud má někdo podezření ze spáchání trestného činu, má jít okamžitě na policii nebo státní zastupitelství. A jestli existuje obava, že oznamovatel může být nějak postižen, pak je na místě se bavit o změně trestního řádu a ne vymýšlet nové funkce.
Exministr tím narážel na fakt, že služební zákon a vládní nařízení zajišťují oznamovatelům ochranu, na jejímž základě nesmí být nijak postiženi, znevýhodněni nebo vystaveni nátlaku.
„Vytváření nových funkcí na úřadech k ničemu nepovede,“ uzavřel někdejší šéf resortu spravedlnosti.
Postránecký je přesvědčen, že prošetřovatelé jsou zkušení úředníci, kteří už mají praxi a patřičnou kvalifikaci, třeba právnické vzdělání. „Takže nemám obavy, že by tito lidé nedokázali podání řádně prošetřit,“ prohlásil.
Připustil nicméně, že v některých případech se prošetřovatel s rolí nesžije a bude třeba vyměněn. Ale to prý ukáže čas.