Článek
„Já jsem se to dozvěděl dnes, že existuje něco takového. Těch různých deklarací koalic bylo v minulosti strašně moc, ale ta realizace potom není konkrétní. Jde o to, aby hlavní země – Francie, Německo a ty další velké, Itálie a Nizozemsko – se na tom domluvily. A ne, že každý bude usilovat o to, aby zase vyráběl antibalistické střely. Ale aby to byl společný projekt členských států EU,“ řekl Babiš ČT.
Babiš uvedl, že má zájem, aby se Česko do nové koalice antibalistické ochrany připojilo. Podle svých slov o tom hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Důraz ale podle ČT kladl na to, aby součástí antibalistické koalice byly jen unijní státy, tudíž by mezi partnery prý neměli být Britové.
Přitom ČR pod vedením Babiše zastává spíše rezervovaný přístup vůči Ukrajině. Premiér například odmítl podílet se na unijní pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč). Jeho vláda odmítá rovněž přispívat do českého projektu muniční iniciativy ve prospěch Ukrajiny. A třeba až pod tlakem spojenců NATO se kabinet rozhodl dodat na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci projektu PURL 140 milionů korun, což sám Babiš označil za „směšnou částku“.
Na dohodě o společném vývoji protibalistické obrany ve spolupráci s Ukrajinou se v pondělí k večeru dohodla v Paříži tzv. koalice ochotných, a to devět evropských zemí s Francií, Německem a Velkou Británií v čele.
„Naším cílem je vybudovat společnou kapacitu protiraketové obrany pro Evropu,“ uvedli podle agentury Reuters v prohlášení vrcholní představitelé devítky, mezi něž patří také Dánsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko či Švédsko.
Kromě jiného padla také dohoda, že Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.
