Prokop: Chudší regiony potřebují služby

Je určitě dobře, že tam jel. Kraj má problémy jak sociální, tak vzdělávací. Trpí i tím, že je na periferii. Je dobře, že lidé vidí, že na ně politici myslí. Primárně by však nemělo jít o symbolickou podporu, ale o skutečnou, kterou politici přetaví v činy.

Regiony se nedají házet do jednoho pytle. V Karlovarském kraji ve třech ze sedmi obcí s rozšířenou působností (ORP) vyhrál Petr Pavel, v Moravskoslezském kraji je to podobné. Pavel vyhrál v Opavě, Novém Jičíně, …, v takřka polovině ORP.

V těchto krajích souvisí volební chování s rozvojem mikroregionů. V ORP, kde vyhrál Babiš, jsou lidé mnohem chudší, mají víc exekucí, vzdělávací problémy. Mapa podpory Babiše v rámci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje vypadá podobně jako mapa počtu lidí s mnohočetnými exekucemi.

V krajích jsou mikroregiony, které se výrazně zlepšují, a ty, kde je situace výrazně horší. Zejména v Moravskoslezském kraji jsou zcela odlišné světy. Jsou tam okresy, kde je vynikající vzdělanost, minimální exekuce, a pak tam jsou ORP, kde jsou lidé chudí, vzdělanostně neúspěšní, mají vysoký počet exekucí.

Reagují na to, že jejich region stagnuje a má nižší životní úroveň. Pojí se s tím nižší důvěra v instituce, v tradiční politické strany a podobně. I když měl Babiš osm let jedno z hlavních slov ve vládě, tak má punc člověka, který zosobňuje odpor vůči polistopadovému vývoji.

Lidé nemají moc na výběr. U současné vlády nelze pozorovat nějaký systematický důraz na rozvoj těchto regionů. Lidé tak volí toho, kdo apeluje na odmítnutí nějakých hodnot nebo kdo zavrhuje pozitivní étos polistopadového vývoje.

Je zásadní zohlednit regionální rozvoj v hlavních politikách státu. Bylo by potřeba lepší cílení dotací. Regiony ale potřebují i rozvoj sektoru služeb. Ty udrží střední třídu, která tam pak může kvalitně žít i pracovat. Když služby chybějí, tak vzdělanější lidé odcházejí. Ale služby nejde rozvinout dotacemi, musí se zvýšit kupní síla – aby lidé měli co ve službách utrácet.

Je tedy nutné víc zohledňovat regionální rozvoj v daňovém mixu. Měl by chudším zaměstnancům nechávat víc peněz, aby je pak mohli dát do lokální ekonomiky. Skoro všechny daňové změny od roku 2020 podpořily střední a vysokopříjmové zaměstnance, vysokopříjmové OSVČ, místa, kde jsou drahé nemovitosti.

V regionu je mnoho lidí s mnohočetnými exekucemi. Většina lidí v nich je už od roku 2012 či dříve. Ty lidi to vytlačuje do šedé ekonomiky. Omezuje to rozvoj podnikání, byznysu a průmyslu, protože se zaměstnává načerno – což solidní firma nemůže.

Destabilizuje to i rodiny, protože exekuce způsobují i rozpady rodin a problémy ve vzdělávání. My potřebujeme přístupnější systém k oddlužení.

Milostivé léto pomohlo asi 30 až 40 tisícům lidí. Jeho nedostatkem pro další lidi je, že musí mít na splacení jistiny, a zároveň, že se týká jen některých věřitelů, jako např. VZP a dalších veřejných subjektů. Netýká se spotřebních úvěrů z predátorských časů, které jsou zdrojem předlužení v chudých regionech. Musíme mít přístupnější systém oddlužení, který lidi vrátí zpět z šedé ekonomiky a práce načerno.

Zásadní je, že hodně lidí nedosáhlo ani na střední vzdělání. Je to asi 15 až 20 procent mladých lidí, kteří nedosahují ani učňovského vzdělání. Tito lidé mají pak těžkou uplatitelnost na trhu práce.

Karlovarský kraj musí řešit ve vzdělávání velké sociální problémy rodin. Má ale problém i se získáním kvalitních učitelů. Má vůbec nejvyšší podíl neaprobovaných učitelů. Mají nedostatek školních psychologů, speciálních pedagogů…

Je potřeba na to zaměřit cílenou politiku, aby si tyto regiony mohly tyto profese dovolit. Je chyba, že školský systém nedává problematickým mikroregionům na tyto věci víc peněz.

Není to jen o penězích. Zkušenosti ukazují, že uplatnění špatně hledá například partner toho učitele, také často vysokoškolák. Je potřeba i posílit sektor služeb a kvalifikovanějších pozic v průmyslu.

Například Německo v Sasku buduje zelený průmysl, výrobu baterií, recyklace apod., který tam posílí střední a vysoce kvalifikované pozice. Pomůže tak tomu, že tam zůstane vzdělanější populace. V Sasku je pak i jedno z nejlepších vzdělávání v Německu, protože se tam hodně investuje do předškolního vzdělávání. Střední třída se tak nebojí o vzdělání svých dětí.

I nám by se vyplatilo, kdyby gigafactory a podobné projekty stály někde v chudším regionu, a vytvořily se tam tak i kvalifikovanější pozice. Netýká se to jen Karlovarského kraje. I periferie Plzeňského kraje zaostávají.

K tomu informace nemám. Ale v Karlových Varech a Mariánských Lázních je nyní vysoký počet ukrajinských dětí. Tvoří až deset procent dětí v základních školách. Je to velká výzva k integraci. Pokud by tam stát vložil hodně prostředků, metodické podpory jak pro Ukrajince, tak i pro sociálně znevýhodněné lidi, tak z toho může i hodně vytěžit.

Hodně věcí se v integraci uprchlíků povedlo, většina lidí je ubytovaná mimo ubytovny atd. Ale neúspěch je, že pokud tu ukrajinští rodiče pracují, tak často výrazně pod svou kvalifikací. I Karlovarský kraj má přitom velký nedostatek zdravotníků, dětských psychologů a psychiatrů a podobných profesí.

Bylo by skvělé, kdyby se podařilo Ukrajince naučit česky a posílit jimi zdravotnictví a služby. I jednotky či desítky lidí by kraji přinesly výrazný prospěch.

Měli bychom věnovat maximální úsilí, aby se česky naučili. Průzkumy nám říkají, že většina Ukrajinců nechodí na kurzy češtiny, protože pracují na nízkokvalifikovaných pozicích mezi dalšími uprchlíky a cizinci. Většina nemá prostředky či čas, aby se vzdělávala v češtině.

Podle mého názoru by měl stát zavést povinnost zaměstnavatelů, aby v pracovní době umožňovali Ukrajincům docházet na kurzy češtiny. Stát by měl zaměstnavatelům přispívat třeba na čtyři hodiny výuky týdně. Úřad práce by měl zkoumat, zda se v ČR Ukrajinci věnují profesi v rámci své kvalifikace.

Další věc je, že v ČR máme asi 300 regulovaných profesí, z nichž některé jsou podle mě regulované zbytečně. Musíte mít kvalifikaci na to, že jste masér nebo zámečník… Mohli bychom regulovanost těch profesí, kde výkon nehrozí žádnou zásadní újmou, snížit.

Nabídky na úřadech práce jsou často fiktivní, visí jen naoko, aby zaměstnavatel mohl dát práci cizincům. Reálně je nabídka často menší a na více kvalifikované pozice. Problém v chudých krajích je hodně lidí bez středního vzdělání i to, že mnoho zaměstnanců chce kvůli exekucím pracovat načerno, což dobrý zaměstnavatel neumožní. Exekuovanost brzdí rozvoj pracovního trhu.

Ale ta nezaměstnanost stále není velká. Větší problém je, že ti, kteří zaměstnaní jsou, pracují za nízké mzdy a místní poptávka nestartuje služby v regionu.