Článek
„Tvorba rozvrhu funguje asi tak, že si požádáme katedry o požadavky na rozvrh, který nám elektronicky zašlou, my si je vytiskneme, jedeme si podle identů (výstupy z jednotného školního systému id.vse.cz, pozn. red.) a vkládáme si je do tabulí,“ popisuje ve videu zveřejněném na Instagramu národohospodářské fakulty jedna ze zaměstnankyň školy.
Ukazuje přitom na rozsáhlou nástěnku zaplněnou barevnými papírky. Jde o rozvrh na zimní semestr celé VŠE, která čítá šest fakult s asi 40 katedrami.
„Když děláme rozvrh, tak jedna z nás sedí vždycky u počítače a druhá chodí k tabuli podle toho, který semestr se dělá,“ popsala dál.
V komentářích se lidé okamžitě začali pozastavovat a bavit nad tím, že jde o metodu, která nezapadá do 21. století. Zvláště když škola disponuje celou fakultou zaměřenou na informatiku a statistiku, kde nabízí i studium oborů jako je aplikovaná informatika či datová analýza.
„To nelze vymyslet něco efektivnějšího než vytvářet rozvrh lístečky na škole, co učí IT?“ ptal se jeden z uživatelů pod příspěvkem.
Moderní efektivní systémy skutečně existují a jsou na vysokých školách běžné. Například Masarykova univerzita v Brně využívá specializovaný software UniTime, který pomáhala vyvíjet.
„Je to sofistikovaný systém založený na programování s omezujícími podmínkami. Aktuálně ho využívá sedm z deseti fakult Masarykovy univerzity a předpokládáme, že v budoucnu se k němu připojí i zbylé tři,“ uvedl pro Novinky mluvčí univerzity Radim Sajbot. Česká zemědělská univerzita využívá pro tvorbu rozvrhů aplikaci Metro NG, naopak Západočeská univerzita má svůj vlastní systém.
Zaměstnankyně a lístečky jsou levnější
VŠE nicméně pod videem svou sázku na lidskou výpočetní sílu bránila.
„Z pohledu matematiky a výpočetní složitosti navíc stále platí, že tím nejefektivnějším „algoritmem“ může být zkušená rozvrhářka, která má za sebou roky praxe – protože počítač by mohl hledat optimální řešení i rok a stále by nemusel najít to nejlepší,“ napsala škola pod příspěvkem.
Mluvčí VŠE Kateřina Macháčková nicméně pro Novinky vysvětlila, že háček tkví zejména ve financích.
„Samozřejmě, že víme, že jsou digitální nástroje, s jejichž pomocí se to dá dělat. Náklady na pořízení systému, náklady na vyškolení personálu a změnu jejich kompetencí ale v tuto chvíli převyšují náklady, které máme nyní, když to dělají ručně,“ řekla.
Další problém by podle ní představovala výměna zaměstnanců. „Pokud bychom měli experta na AI, tak jsou platové požadavky úplně jinde, než když se to udělá ručně,“ domnívá se Macháčková.
„Dřív nebo později bychom to chtěli digitalizovat, ale priorit je hodně a nejde to všechno udělat naráz,“ dodala. I předměty příštího semestru tak projdou rukama
Škola se hájila i s tím, že postupně prochází digitalizací. Mimo jiné zavedla od letošního července elektronické diplomy, které absolventi získají ihned po úspěšném ukončení studia.
