Článek
„Je to pro ně nepochopitelné. A pro mě vlastně taky,“ řekla Novinkám Eva Klimentová ze zmíněného charitního zařízení. To funguje díky podpoře města od července 2022 a za tu dobu jím prošlo kolem osmi stovek osob, mezi nimi právě nemálo dětí.
Ty podle Evy Petříkové, vedoucí projektu Komunitní a Asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny Plzeň, řeší jiné problémy a mají odlišné zkušenosti než jejich čeští vrstevníci.
„Je to spousta různých příběhů,“ podotkla Petříková. „Trpí různými traumaty, byly vytržené z prostředí, kde byly zvyklé, některé se velmi těžko adaptují. Jsou tady s matkou bez otce, žijí v nějakém sdíleném bydlení. Nemají tady své věci, studují školu, která je třeba nebaví, ale musí. Řada dětí studuje dvě – jednu u nás, druhou na Ukrajině,“ dodala Petříková.
Zelenskyj zpražil papeže: Díky Ukrajincům nepochodují Evropou ruští vrazi
Samostatnou kapitolou jsou děti, které vyrůstaly u prarodičů, protože jejich rodiče odešli už dříve za prací do Česka. „Po začátku války si je sem vzali. A najednou zjistili, že si s nimi nerozumí, protože babička je vychovávala jinak,“ upozornila Petříková.
Požadavky se mění
Zájem ukrajinských uprchlíků o komunitní a asistenční centrum se příliš nemění, jejich požadavky ano. „U těch prvních to bylo hlavně o základní pomoci. Potřebovali se zorientovat ve městě, chtěli vědět, jak to tady chodí,“ připomněla Petříková. „Ti, kteří dorazí nyní, už toho vědí o Česku i tomhle městě dost. Už se ani neptají po humanitární pomoci, nejde jim o to, aby tady měli všechno zadarmo. Zajímají je odbornější věci. Třeba jak vyplnit daňové přiznání, jak napsat životopis, ptají se po práci,“ konstatovala Petříková a dodala: „Chtějí pomoci také s přihláškami na střední nebo i vysoké školy, s výběrem kroužků pro děti.“
Asistenční centrum má k dispozici i čtyři tlumočníky. „Pomáhají při právních otázkách, ve školách a hodně v nemocnicích,“ vysvětlila Petříková.
Utekla a pomáhá
Komunitní centrum nabízí mimo jiné kurzy češtiny nebo setkání s psycholožkou. A svým krajanům tady pomáhá jako konzultantka Iryna Volkova – prodělala podobnou zkušenost jako řada jejích klientů. „Přijela jsem z Melitopolu, z města, které je dnes okupované,“ sdělila. „Práci jsem našla v komunitním centru, mimo jiné se zabývám volnočasovými aktivitami pro děti a mládež. A věřím, že se jednou budu moci vrátit domů,“ uzavřela Iryna.
Šofér v sutaně. Pravoslavný kněz z Plzně najezdil tisíce kilometrů s pomocí pro Ukrajinu
