Článek
Ústavní soudci projednávali případ cizince, který zatím marně usiluje o častější kontakt se svojí malou dcerou. Styk s dítětem, které je v péči matky, mu byl omezen Městským soudem v Praze. Podle jeho rozhodnutí se smí otec s dcerkou vidět pouze hodinu týdně, a to v rámci tzv. asistovaného styku, jinými slovy jen pod přímým odborným dohledem.
Bez návrhu řešení hrozí vleklé spory
Ústavní soud rozhodnutí pražského soudu zrušil, a to především s ohledem na to, že jeho verdikt neobsahoval žádný nástin zlepšení kontaktu do budoucna. „Takto výrazné omezení se prakticky blíží úplnému vyloučení rodiče ze života dítěte,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Soud nařídil městskému soudu případem se zabývat znovu a vynést nové rozhodnutí.
Každé dítě má ústavně zaručené právo na péči obou rodičů. Jakékoli významné omezení styku s jedním z nich musí být podle ústavních soudců výjimečné, důkladně odůvodněné a doprovázené jasným výhledem na jeho postupné rozšiřování. Lze se tak vyhnout dalším návrhům na změny styku a opakovaným soudním řízením, která děti velmi stresují.
Při rozhodování v těchto případech by mělo být cílem soudů hledat takové řešení, které v budoucnu povede k tomu, že dítě bude postupem času v rovnoměrné péči obou rodičů, a to bez ohledu na to, s kterým z rodičů bude dítě v daném okamžiku sdílet domácnost.
Otec neměl šanci omezení kontaktu zabránit
Pražský soud chyboval podle ústavních soudců také v tom, že změnil předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 a omezil kontakt otce s dítětem, aniž by předem upozornil na to, že o podobném omezení uvažuje. Otec se tak přímo při řízení nemohl k věci vyjádřit.
„Napadený rozsudek odvolacího soudu je proto podle ÚS překvapivý a v rozporu s právem stěžovatele na soudní ochranu,“ řekl ČTK Jirsa. Dítě je momentálně v péči matky. Rodiče mají komplikovaný vztah. Mezi otcem a dcerou ve školním věku je navíc jazyková bariéra.
I to byl jeden z důvodů, proč městský soud upřednostnil v rámci kontaktu „navykací režim s asistovaným stykem“. V novém verdiktu je vázaný právním názorem ústavních soudců.
V České republice žije v neúplných rodinách, tedy jen s jedním z rodičů, přibližně 488.000 dětí. Většina z nich, a to přibližně 85 procent, je vychovávána matkou. Počet otců, kteří mají děti v péči, ale vzrůstá. Neúplné rodiny tvoří v ČR přibližně pětinu všech rodin s dětmi.
Neúplné rodiny jsou mimo jiné i výsledkem vysoké rozvodovosti. Loni skončilo v republice rozvodem 20.800 manželství. Podíl manželství končících rozvodem se meziročně mírně zvýšil na celkových zhruba 40 procent.