Článek
V neděli 28. června byla v Česku naměřena dosud nejvyšší teplota – stanice v Doksanech na Litoměřicku potvrdila 41,9 stupně Celsia. Čtyřicítky ale padaly na mnoha dalších místech v Česku.
Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás za celý horký týden od pondělí 22. června zemřelo 2264 lidí, během následujících sedmi dnů na přelomu června a července to bylo dokonce 2299. Jak dokládají data statistiků, je to o 344 zemřelých víc než v prvních sedmi červnových dnech.
Z dlouhodobého sledování ČSÚ je přitom jasné, že v předchozích letech byl průměrný počet zemřelých v posledních dvou týdnech na přelomu června a července výrazně nižší než letos. Mezi lety 2021 a 2025 se týdně pohyboval v průměru pod hranicí 2000. Navíc se odchylky v počtu úmrtí mezi jednotlivými týdny vždy vešly do tří desítek. Výjimkou byly pouze covidové roky.
Vysoké teploty mají vliv na lidské zdraví a mohou vést i k předčasným úmrtím. Obrovskou zátěž představují zejména pro kardiovaskulární systém. „Extrémní teploty vedou ke zvýšení úmrtí z důvodu srdečního infarktu až o padesát procent, podobně se navyšuje riziko úmrtí i kvůli srdečnímu selhání nebo cévní mozkové příhodě,“ uvedl pro Novinky Petr Ošťádal, přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Z dostupných údajů je zřejmé, že v týdnech s extrémními teplotami se umíralo více. Jaké přesně byly příčiny těchto úmrtí, zatím ale není zcela jasné. „Abychom mohli s jistotou říci, do jaké míry souvisí tyto údaje s vlnami veder, k tomu potřebujeme znát příčiny,“ upozornil Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Těmi se podle Duška odborníci zabývají, výsledky budou ale jasné až za několik měsíců. Statistici nejprve musejí získat všechny informace o zdravotním stavu zemřelých včetně například pitevních zpráv, a to nějakou dobu trvá.
„Letošní vlny veder mají úplně jinou dynamiku a drží se mnoho dní po sobě,“ doplnil Dušek, který připomněl, že data jsou pouze průběžná a mohou se ještě měnit.
Německo a Francie mají odhady
Některé evropské státy nicméně už v minulých týdnech zveřejnily alespoň své odhady, kolik lidí přišlo při vlnách veder o život. Jedním z nich je Německo. Berlínský Institut Roberta Kocha začátkem srpna odhadl, že v týdnu od 22. do 28. června, kdy osmdesátipětimiliónovým Německem prošla nejprudší vlna veder, zemřelo navíc přibližně 9600 lidí.
Také Francie, která má téměř 70 miliónů obyvatel, odhadla nadúmrtí během červnové vlny veder na několik tisíc. Nejsilnější nápor vysokých teplot tam přišel o něco dříve než k nám a trval od 17. června do 2. července.
„Odhaduje se, že během tohoto období v krajích zasažených rekordně vysokými teplotami došlo k 5 764 nadúmrtím ze všech příčin, což představuje nárůst o 36 procent oproti obvyklému stavu,“ uvedla ve druhé polovině července francouzská národní agentura pro veřejné zdraví Santé publique France.
