Hlavní obsah

Past tropických nocí: Ve třetině krajských měst nebylo od neděle pod 20 stupňů

Česko trápí nejen horké dny, ale i mimořádně teplé noci. Obyvatelé některých měst jsou jim vystaveni už několik dní v kuse. Odborníci upozorňují, že tato kombinace představuje pro lidský organismus extrémní zátěž. Jen počty infarktů narůstají v takových podmínkách o polovinu.

Článek

I když se Českem v úterý přehnala vlna bouřek, úlevnou chladnější noc zažila jen část největších tuzemských měst. Ve většině krajských metropolí dál trvá vlna vyčerpávajících tropických nocí. Tedy takových, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia.

Nejhůře jsou na tom Praha, Brno, Jihlava a Zlín. Z analýzy, kterou Novinky provedly na základě dat poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), vyplývá, že jejich obyvatelé zažili teplotu nižší než 20 stupňů Celsia naposledy v neděli nad ránem. V těchto městech přitom dohromady žije přes 1,9 milionu lidí.

Jen o něco lépe jsou na tom obyvatelé Ústí nad Labem a Hradce Králové, tam měli poslední „netropickou“ noc z neděle na pondělí. Z pasti se naopak ve středu ráno vymanil Liberec, Pardubice, Olomouc a Ostrava. Místy to bylo ale těsné. Například v Pardubicích klesla nejnižší teplota jen na 19,3 stupně.

Odborníci přitom varují, že vysoké noční teploty představují pro lidské tělo, které by mělo během spánku odpočívat, velkou zátěž. Mezi přetěžované systémy patří zejména srdce a cévy. „Extrémní teploty vedou ke zvýšení úmrtí z důvodu srdečního infarktu až o padesát procent, podobně se navyšuje riziko úmrtí i kvůli srdečnímu selhání nebo cévní mozkové příhodě,“ upozornil Petr Ošťádal, přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

Aby si udrželo zdravou provozní teplotu, startuje tělo při vysokých teplotách řadu ochranných mechanismů. Jenže není to zadarmo. Nápor se zpravidla projevuje tím, že se zrychluje krevní oběh. To zároveň znamená vyšší tepovou frekvenci a mimořádnou zátěž na srdce a cévy. „Když se k vysokým teplotám přes den přidá ještě nedostatek spánku v noci, tak se stres zvyšuje a myslím si, že negativní účinky se potom nejen zvyšují, ale i násobí,“ shrnul Ošťádal.

Jak se připravit na horkou noc

K nejohroženějším skupinám patří děti a senioři. Problém ale může postihnout úplně každého. Řada lidí, kteří trpí nějakým kardiovaskulárním onemocněním, o něm neví. „V těchto podmínkách roste riziko, že se kardiovaskulární onemocnění projeví vůbec poprvé,“ připomněl Ošťádal a varoval před podceňováním příznaků. I omdlení je podle něj důvodem k přivolání záchranářů.

Proto odborníci doporučují pečovat o vlastní spánek pečlivěji, než jsou lidé běžně zvyklí. Existuje několik triků, jako například používání chladivých gelů na chodidla nebo vlažná sprcha před spaním.

Ideální příprava by měla být celodenní. „Na dobrý spánek je potřeba myslet už od rána, větrat chytře, otevřít okna předchozí noc a brzy ráno, kdy je venku nejchladněji. Přes den je naopak nechte zavřená a zatáhněte závěsy či žaluzie, abyste co nejvíce zabránili ohřívání interiéru,“ uvedla pro Novinky Helena Kazmarová z Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu.

Důležitý je také přísun tekutin průběžně po celý den, ale i večer. Mimořádná pozornost je třeba věnovat právě dětem a seniorům. Nemívají totiž tak intenzivní pocit žízně, přestože tekutiny jejich tělo nutně potřebuje.

Související témata:

Výběr článků

Načítám