Přeočkování proti černému kašli zdarma i dospělým, navrhují vakcinologové

„Význam má úhrada poměrně veliký. Viděli jsme to, když se zavedlo očkování proti klíšťové encefalitidě u padesátiletých a starších. V tu chvíli proočkovanost stoupla,“ řekl redakci předseda odborné společnosti Roman Chlíbek.

Efekt je patrný i u nepovinného očkování seniorů starších 65 let proti pneumokokovým infekcím. Vakcína byla dostupná sice už od roku 2005, zájem se však začal více zvedat až o dvanáct let později. Z 64 tisíc nově naočkovaných v roce 2017 stoupl počet zájemců v roce 2019 na 134 tisíc. Během pandemie covidu čísla klesla.

„Většina lidí to vnímá i tak, že když je to hrazeno ze zdravotního pojištění, tak je to důležité očkování,“ poznamenal Chlíbek.

Pojišťovny nabízejí příspěvky. Při rozhodování o úhradách hodnotí efektivitu vynaložených nákladů. Podle kritiků při tom nedostatečně zohledňují všeobecný přínos očkování.

Vyšší nemocnost podle Chlíbka nelze svádět na nízkou proočkovanost, která se u černého kašle pohybuje kolem devadesáti procent. Ochranný efekt se ale s odstupem let snižuje, očkování nechrání celoživotně a přeočkování se doporučuje poprvé kolem 25. roku života.

U tetanu pravidelné přeočkování po 10 až 15 letech pojišťovny lidem hradí. Pokud se ale chtějí nechat naočkovat kombinovanou vakcínou, která cílí zároveň i na záškrt a černý kašel, musí si ji zaplatit. Zpětně mohou dostat jen příspěvek.

„Rozhodně by mělo být hrazeno očkování proti černému kašli v dospělosti a u těhotných. Dlouhodobě bojujeme také o zařazení očkování novorozenců a kojenců proti rotavirům. Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která to nehradí,“ uvedl Chlíbek.

Jednou za dospělý život by se měl podle něj nechat přeočkovat proti záškrtu a černému kašli každý.

Od začátku roku evidují hygienici téměř 1700 nakažených černým kašlem, zejména mezi náctiletými. Je to víc než za poslední čtyři roky dohromady. Vystoupat by letos mohly počty ke čtyřem tisícům. Za poslední týden přibylo na 450 nemocných.

Podle mikrobiologa Petera Šeba je to částečně dáno i tím, že se používá nová méně účinná vakcína. Klesající proočkovanost by ale mohla přispět k šíření dalších nemocí.

„Z naprosto stoprocentní proočkovanosti dětskými vakcínami se dostáváme na devadesát procent, což znamená, že zhruba deset procent dětí nemá zákonné povinné očkování,“ řekl v rozhovoru pro Akademii věd.

Zachyceny už byly v zámoří případy dětské obrny. „Pokud klesne proočkovanost pod určitou mez, tak se může opět začít šířit i záškrt, což je extrémně nebezpečné onemocnění,“ dodal. Za leden se objevil u tří lidí, vyplývá ze statistik Státního zdravotního ústavu.

Ochota lidí a rodičů k nepovinnému očkování se liší podle regionu. Nejhůř je na tom Zlínský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Zejména u HPV a meningokoků. Vysokou proočkovanost mají v Ústeckém, Středočeském a Jihočeském kraji.