PŘEHLEDNĚ: Jak se může vyvíjet válka mezi Hradem a vládou? Nabízí se další fronty

Vládě Andreje Babiše (ANO) dosud prezident Petr Pavel žádný zákon nevetoval. Veto za své prezidentské období udělil pouze dvakrát, v obou případech se jednalo o zákony, které předložil ještě kabinet Petra Fialy (ODS).

O období klidu může však Babiš v příštích měsících přijít. Hlavě státu se podle informací Novinek nelíbí záměr vlády zrušit koncesionářské poplatky bez garance, že média zůstanou na politicích nezávislá, ani novela služebního zákona, která může rozpoutat na úřadech politické čistky.

Vládě by tak kromě opozičních obstrukcí ve Sněmovně a vratek ze Senátu vznikla další překážka v podobě prezidentského veta. „I když může vládní většina veto přehlasovat, akceschopnost vlády to může výrazně zpomalit,“ poznamenal politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy.

Vláda začne po prázdninách jednat o státním rozpočtu na příští rok, jehož součástí je i rozpočet Kanceláře prezidenta republiky.  

V letošním roce hospodaří Hrad s 421,9 milionu korun, má o skoro 82 milionů korun méně než v roce 2025. Ponížení rozpočtu bylo odůvodněno ukončením investic do bezpečnostních opatření areálu Pražského hradu, nepromítlo se tedy do nutnosti větších úspor nebo propouštění zaměstnanců.

Další osekání rozpočtu v příštím roce by však mohlo mít i personální dopady.

Premiér potřebuje prezidenta ve chvíli, kdy hodlá ve svém kabinetu přikročit ke změnám. Dle Ústavy je to hlava státu, kdo jmenuje a odvolává členy vlády. V případě, že by se Pavlovi nelíbil kandidát na ministra, kterého by mu navrhl Babiš, může se jmenováním nového člena vlády otálet.

Nakonec může zkusit kandidáta i odmítnout, jako se mu podařilo s nominantem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Riskuje tím však ze strany premiéra kompetenční žalobu u Ústavního soudu.

Kandidáty odmítal v minulosti i prezident Miloš Zeman. Ministrem zahraničí nejmenoval Miroslava Pocheho, ministrem kultury zase Michala Šmardu (oba ČSSD).

Prezident může začít koukat vládě více „pod prsty“. Jednání vlády, Sněmovny nebo Bezpečnostní rady státu se může účastnit kdykoliv chce. „Pokud tam budou témata, která pana prezidenta zajímají, tak se účastnit bude,“ řekl Novinkám šéf Pavlovy komunikace Vít Kolář.

Před summitem NATO se prezident účastnil jak jednání kabinetu, tak i Bezpečnostní rady státu. V březnu byl na jednání Sněmovny, když měla na programu státní rozpočet. Při takové příležitosti v minulosti dolní komoru navštěvoval pravidelně i bývalý prezident Miloš Zeman.

Na to, jak budou vypadat zahraniční cesty prezidenta, bude mít značný vliv rozhodnutí Ústavního soudu o kompetenční žalobě, kterou Pavel podal kvůli sporům o účast na summitu NATO. Pavel tvrdí, že vláda nemůže omezovat hlavě státu pravomoc „zastupovat stát navenek“.

Ale ani jakékoliv nařízení Ústavního soudu nemusí tahanicím zamezit, ukázalo se to ostatně už při konání summitu NATO v Ankaře, před kterým soudci nařídili vládě, že nesmí prezidentovi v cestě bránit.

„Vláda se to ale snaží prezidentovi alespoň co nejvíce znepříjemnit,“ upozornil politolog Josef Mlejnek, rovněž z Univerzity Karlovy. Ačkoliv bývalo zvykem, že delegace letěla na summit jedním letadlem, vláda trvala na tom, aby Pavel letěl zvlášť. Vytvořila si tak prostor jej kritizovat za zvýšené náklady na cestu.