Článek
„Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ řekla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).
Svůj život podle ní obětoval pro svobodu a budoucnost českého národa.
Společně s dalšími položila starostka na Zajícovu počest bílé růže u pomníku pod Národním muzeem, kde se uskutečnila komornější pieta. Květiny položili také u pamětní desky u průchodu pod jedním z domů na Václavském náměstí. Právě tam se osmnáctiletý student šumperské průmyslovky 25. února 1969 upálil.
Svým činem chtěl vyburcovat společnost proti komunistickému režimu, protestoval proti nastupující normalizaci po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Navázal tak na Jana Palacha, který se manifestačně upálil 16. ledna 1969. Otřesen a inspirován tímto činem se Zajíc označil za živou pochodeň č. 2. V dopise, který měl při sebeobětování u sebe, napsal: „K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!“
Smuteční bohoslužbou ho uctili zástupci spolku Svíce za Jana Zajíce už v sobotu.
Jan Zajíc nebyl pochodní číslo 2, bylo jich víc
Pomník Jana Zajíce a Jana Palacha na Václavském náměstí