Hlavní obsah

Povinnou maturitní matematiku nerušit, ale opět odložit, navrhují poslanci

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Kvůli rozhádané Sněmovně jsou stále v nejistotě studenti, které už příští rok čeká povinná maturitní matematika. Poslanci nejsou s to rozhodnout, zda bude zrušena. Nyní se rýsuje kompromis. Termín startu povinné maturity ze tří předmětů včetně obávané matematiky se opět posune, a to z příštího roku až na rok 2023.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Kateřina Valachová (ČSSD) ve Sněmovně

Článek

Navrhují to koaliční poslanci ČSSD a ANO s podporou KSČM a SPD jako pozměňovací návrh k novele ministra školství Roberta Plagy (ANO), která má povinnou maturitní matematiku zrušit.

„Mám pocit, že odklad o dva roky je kompromis. Dohodli jsme se, že to budeme podporovat. Budeme mít podporu komunistů i SPD,“ řekla Právu školská expertka soc. dem. Kateřina Valachová. Podle jejích slov se jedná o společný návrh její, Karla Raise a Iva Vondráka (oba ANO). „Takže máme většinu,“ dodala exministryně školství, která k povinné češtině i povinnou maturitu z matematiky a ještě cizího jazyka prosadila.

Podle dosud platného zákona studenti gymnázií a lyceí budou z matematiky povinně maturovat poprvé už za rok na jaře, studenti většiny ostatních oborů o rok později.

Poslanci napínají příští maturanty

Domácí

Podle pozměňovacího návrhu by v roce 2023 maturovali studenti všech maturitních oborů. Výjimka by zřejmě zůstala pro zdravotnické, sociální a umělecké obory, kde by mohli studenti i nadále volit mezi matematikou a cizím jazykem. Podle informací Práva není z dokumentu šťastný ministr školství.

Plaga zdůvodňoval zrušení povinné maturity z matematiky obavami, že už nyní vysoká čísla v propadovosti se ještě navýší. Podle něj jej třeba změnit výuku matematiky tak, aby se z tradičního strašáka stal studentům přijatelný předmět, který rozvíjí jejich schopnosti.

To by ale vyžadovalo kromě jiného i změnu rámcových vzdělávacích programů, upravit požadavky na znalosti, což by se časem promítlo i na podobě maturitních úkolů. I tyto změny by si podle Plagy vyžádaly osm až deset let na to, aby mohla být maturita z matematiky povinná.

Oficiálně však výhrady k pozměňovacímu návrhu z vedení resortu nezazněly. „Vzhledem k tomu, že je pan ministr předkladatel vládního návrhu, stojí si za ním. Vyjádření k pozměňovacím návrhům budeme mít k dispozici později. Budeme je analyzovat před jednáním školského výboru 19. února,“ napsala Právu mluvčí resortu Aneta Lednová.

Z nových tahanic kolem podoby maturity jsou nervózní studenti i školy, protože není jasné, jakým směrem napřít síly. Už nyní si třeťáci připravují potřebné kurzy a semináře, přičemž není jasné, jestli se orientovat na nové povinné maturitní předměty.

Piráti: Odnese to jiná vláda

Silná kritika doléhá i od opozice. „S návrhem na odklad zásadně nesouhlasím, neboť nic neřeší. Udržuje žáky a rodiče v dlouhodobé nejistotě ohledně podoby zakončení studia střední školy,“ napsal Právu školský expert ODS Martin Baxa.

Návrh se příčí i Lukáši Bartoňovi (Piráti): „Za dva roky budeme v úplně stejném stavu, jen to odnese jiný ministr, jiná vláda. Ve školství nelze dělat systémové změny a očekávat, že za dva roky budeme mít vyřešeno,“ sdělil. Oba poslanci navrhovali zrušení povinné maturity z matematiky.

Podobně se na věc dívá i zbytek opozice. „Předpokládám, že projde vládní návrh už proto, že diskuse pokračuje a názory jsou velmi nejednotné. Jsem pro to věci pořádně promyslet a pro případné změny získat širší než koaliční podporu,“ sdělil Právu Jiří Mihola (KDU-ČSL) ze školského výboru.

Podle Petra Gazdíka (STAN) nový návrh vyvolá jen další zmatek studentů a učitelů. Po­dle něj by se strany měly sejít u kulatého stolu a dohodnout se na podobě maturity na příštích deset let. „To jediné ukončí maturitní frašku posledních 15 let,“ napsal Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám