Článek
Přitom předáci ODS, TOP 09 a VV po volbách slíbili, že se bude šetřit a placených činitelů výrazně ubude tím, že se funkce budou kumulovat. Zákon o platech ústavních činitelů totiž stanoví, že poslanec či senátor může brát příplatek pouze za jednu funkci, byť by jich zastával deset. Bere jen ten nejvyšší. Po pěti měsících však politici nesměle připouštějí, že slib se plnit nedaří.
Ve finiši se tak může stát, že ve Sněmovně zůstane jen „čtyřicítka statečných“ poslanců bez placené funkce. Strašákem se pro koalici stalo minulé volební období, kdy ve dvousetčlenné komoře bylo pouze pětatřicet řadových poslanců. Jen od začátku října, kdy Právo o rozdělování funkcí naposledy informovalo, bylo nově zvoleno dvanáct funkcionářů.
Naivní představa?
„Jsem si přírůstku funkcionářů vědoma,“ řekla Právu místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová (VV). Vedení komory se prý snažilo přesvědčit šéfy klubů, aby se omezil počet funkcionářů právě kumulací funkcí, ale to se podle Klasnové nepodařilo.
„Předseda klubu ODS pan Tluchoř mě ujistil, abych si nedělala vrásky, protože oni redukci, na které se dohodli, dodrží,“ uvedla Klasnová. Dodala, že počet placených poslanců bude nejspíš možné omezit pouze změnou platového zákona, kde by se příplatky výrazně ztenčily, takže zájem o funkce by nebyl tak velký. Tuto změnu v uplynulých dnech navrhli komunisté, nyní se čeká na stanovisko vlády.
„Bylo to gesto, efekt navenek,“ hodnotí slib s odstupem času členka vedení klubu ODS Zdeňka Horníková. Přisuzuje to zejména sněmovním nováčkům.
„Přišli s tím, že se vše změní, vše bude lepší. To byla naivní představa,“ řekla Právu. Sama slib kumulace funkcí dodržela, protože je místopředsedkyní výboru a současně šéfkou podvýboru. Příplatek tedy bere jen za tu první funkci.
Z čtrnáctileté zkušenosti z práce ve Sněmovně ale ví, že když chce někdo dělat práci na odborné úrovni, potřebuje k tomu jak zázemí, tak spoustu času.